no, Hany, ubožiatko vystrčené je ten posledný verš..veru je
/Garreta už včera k večeru opäť vytlačila G3..;)/

ďakujem, dievčatá..som rada, že ste sa zastavili a niečo si v texte našli
a je pravda, že to členenie je dosť chaotické..no takto chaoticky som sa vtedy cítila..roztratená do kútov.. :)
/niežeby to s tým chaosom vnútri bolo lepšie..len sa usilujem pôsobiť urovnane ;)/

s tou něhou to moc dobře znám, jak ju není kam nasměrovat, bolí moc..
členění básničky beru, jen ten poslední řádek vystrčenej mi nesedí
a pusť si Vivaldiho, třeba Garretta ;-)

Nemám už co nového říct :) Moc se mi líbí, protože postihuje to, co občas sama cítím.

Bolest z přebytku něhy...řeklo by se - protimluv. Ale není...

Členění básně mi moc nesedlo, ale ty asi víš, proč takto a ne jinak.

zvláštně pootočený pohled na úzkost...

číst tak, jak naznačuje člnění básně se mi nedařilo, četla jsem tedy po svém.
bolest z přebytku něhy, to se mi moc líbí tohle spojení, zná jí hodně z nás, tuhle bolest. celá myšlenka básně mi přijde zajímavá, už od hmatníku jsem zpozorněla a vyhrnuté tužby to ještě umocnily... ano, jsou chvíle, kdy si člověk připadá obnažený až na dřeň a asi i zranitelný v téhle nahotě.