|
Hostů OnLine:
Členů OnLine:
Registrovaných členů:
Právě přihlášení:
|
|
na druhej strane svetla
som našla svet bez teba
úplne prázdny
len čmeliaci veľkí ako detské palčiaky
slučkovali staré dobré blues
aby nikto nepočul
dievčatko so zajakavým dychom
a zdochnutou muchou
v drobnej hrsti
keď odšepkávalo recitatív
o stromoch čo nemajú mená
potajme plačú
tak im je smutno za životom až
sa im farba z dúhy odlúpa
kolienka klesajú vedľa kolien
.
.
.
odvaha pobolieva
možno si ju raz vderiem do kože
a zažnem si ťa
dozretého vykrehnutím
Léta Páně 2012, dne 6.3. věnováno autorem
marta
|
|
|
|
|
|
|
|
nie som si istá, Dali, či ťa vyrušil ten nepatričný dĺžeň, alebo predstava, v ktorej sa žena a dievčatko zliali v jedno k pokľaku, alebo si jednoducho dostal chuť na cestoviny :D
..vďaka za odkaz..v každom prípade mi nedá pokoj
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
len tie kolienka ma vyrušili :)
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
som rada, Soni, že sa pri mojom texte zastavíš a dokonca pustíš svoje predstavy do jeho odtieňov..a prestaň už, prosím..tento tvoj komentár sa mi aj tak akosi roztiekoll okolo očí
/..no vidíš, čo robíš?:))/
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
víš co je zvláštní? Já jsem si to asi tvrdošíjně představila tak, že světlo je od začátku do konce opravdu jenom světlo, čistý..Samozřejmě jsem tím chtěla vyjádřit, že se mi strašně líbí ten obrat..Jsou vůbec věci, který si pamatuju a závidím občas, na co na všechno příjdeš.., třeba mi navždy zůstane v hlavně, že roztahuješ kruhy na vodě..(doufám, že to říkám dobře :))) )
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
teším sa, rezka, že si zavítala..je ťa tu pomenej
..tá mucha..ja som sa ako dieťa veľmi bála múch..nesmej, aj dnes mi trpne šija, keď si na ten pocit spomeniem..vieš koľko to chcelo sebazáporu, aby som ju vzala do dlane? /ja viem, že tušíš, že vôbec nejde o ten mŕtvy hmyz/
..niektoré stretnutia nám ostanú hlboko vtlačené..v pamäti..srdci....hlavne tie s drobnými bezbrannými ľuďmi a ich svetom
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Soňa, na druhej strane svetla je predsa tma..prázdno..hlucho....alebo to, čo si tam vykreslíš..tvoj strach, osamenie
..a stromy čo nemajú mená..možno dozrejú vykrehnutím..a možno ani nie
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
victor, máš pravdu, éterický dobeh v tejto básni nie je
..subjekt sa v texte najprv identifikuje v dievčatku s muchou, potom v jednom z plačúcich stromov, aby v závere bezohľadne namieril na svoju túžbu po teple svetla..no tak akosi..ujde z toho éterična a zrejme aj sám sebe
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
fajn, maaty, že si začula bluesové brumendo čmeliakov..a pointa vo svetle..kdesi za tým zvukom
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
milá Marto, připomělas mi chvíli, kdy do dětského domova přivezli nového chlapce, měl tvář posetou boláky a uměl jen jíst mouchy-jeho jediné jídlo za posledních půl roku, .. ano tvá báseň je o něčem jiném, snad ta zdochnutá mucha a potajme plačú
tak im je smutno za životom až
sa im farba z dúhy odlúpa
kolienká klesajú vedľa kolien síla ..jojojo |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
já jsem ještě pořádně nevychutnala tu předchozí a šup,už je tu další..Je pro mě nečekaný, že se na druhé straně světla, dá najít prázdný svět, bez toho druhého..To mě znepokojilo a stejně tak, že jsou stromy, které nemají jména..Co se básničky jako celku týče, jen bych pořád opakovala..Poezie pro pokročilé :)
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
nemám teraz na to, aby som rozoberal detaily, skúsim globálny dojem : trošku akoby si pritláčala silnejšími slovami - posledná sloha, možno som u Teba zvyknutý na ten éterickejší dobeh, ktorý bravúrne ovládaš, ale v tejto básni mi trošku chýbal ... aj keď viem, ako je všetko subjektívne ...
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Je zaujímavé že je to pre mňa veľmi smutná melódia/lebo tvoje básne sú melodia /znie ale bez pátosu, akoby odovzdanie osudu, zmierenie...svetlo-
a tie čmeliaky-ich prirovnanie k tomu, čo je vlastne pointa,/si myslím/-je tak podkožné že až-
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
hm, dolphin..lenže práve to vykrehnutie hovorí o tom, že aj tomuto stromu sa "farba z dúhy odlúpa" ..aj tento strom krehne na kolenách
..samotné dozretie má pre mňa inú "príchuť", no
ďakujem za podnet ))
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
hej, Lili, verš možno dobrý..no predstav si strom, ktorý zrazu nemá meno..alebo už nepočuje, keď ho tým menom oslovíš....to už nie je práve..hm..dobrý pocit..potom sa už trošku zotmie ti
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
dielko sa nesie v takých nenápadných vlnách... a čitateľ sa môže nenútene pohojdať... mám jediné ale... " vykrehnutím by som vyčesal z dielka "...
jednoducho nechať záver... " a zažnem si ťa dozretého "
|
|
|
|
