Přišel jsem domů po noční, něco posnídal, svlíknul se, vyčistil zuby a zaplul k ranně podřimující polovičce do společnýho pelíšku.
„Brrr, ty seš ale studenej,“ škubla sebou.
„Jsem si zapomněl vzít rukavice, no. Je tam mínus deset.“
„Panebože! To aby tě člověk furt hlídat. Jak malý děcko. Ty bys potřeboval chůvu. Štěstí, že mám dneska volno a nemusím stávat do takový kosy. Jaká byla šichta?“
„Ani se neptej. Ten novej regulační systém nestojí za nic. Poruchový je to jak čínská motorka. Nikdy nevíš, kdy se co vysere. A člověk aby se bál votevřít hubu. Sem se dozvěděl, že dvacet procent akcií tý firmy, co nám ty sračky montuje, drží náš pan generální ředitel…“
„To je dobrý, teda. Já jsem to tu měla taky bojový. Pod náma bylo veselo. Červeňák byl zase navalenej… Dokonce přijeli policajti.“
„Tys je volala?“
„Ale prd… jenom jsem mlátila do radiátoru. A řvalo něco o cigánskejch kurvách. Sem se nervla, snad mě nezavřou… Sousedka je asi zavolala. Ta černovláska odnaproti, co se ti tak líbí…“
„Na rasový útoky si dej bacha, do prdele. Ale co, pokud nejsou svědci… A kdo by svědčil v jejich prospěch? Celej barák jich má plný zuby. Příště se na to radši vykašli, člověk nikdy neví. Jo… Kubešová? Ta je zvědavá na nějakýho dědka. Má svejch vometáků dost. Chudák Martin…“
„Ty hele, teď jsem si na něco vzpomněla. Víš, co mi jednou říkala vo tý dole?“
…
„Jednou se prej rozpovídala vo tom svým debilovi. Je to teda pěkný pako, ti povím. Normálně jí prej kontroluje spotřebu hajzlpapíru. Když se třeba vytento, vtrhne do hajzlu a kontroluje ruličku. Chápeš to?“
„Je to vylízanej policajt. Co bys po něm chtěla? Ať jsem, jakej jsem, spotřebu hajzláku ti nehlídám…“
„Dyť já taky nejsem žádná kurva, co se tahá s kde-kym, jen co chlap vypadne z baráku. Víš, co se o ní říká? Že si pěkně přivydělává…“
„Já vím, zlato. Jsi moc fajn, mám tě rád… ale mohla bys bejt trošku vstřícnější. Víš, jak to myslím…“
„Já že jsem málo vstřícná? Vařím ti, peru… nevím, kam dřív skočit, a ty mi ani tu kytku nepřineseš.“
„To je blbost! Na narozky vždycky. Ke svátku taky.“
„Narozky. Nic jinýho tě nenapadne? Dát mi třeba kytičku jen tak? “
„Jen tak dávaj kytku chlapi, co nemaj čistý svědomí, chápeš? Co maj bokovku.“
„Hmm… ty nemáš bokovku?“
„Teď momentálně ne.“
„Ty blbče! Kdo má mít pořád náladu na ty tvoje debilní vtípky? Kdybych ti tak nevěřila…
Já vím, že mi věříš, Martičko. Právě tohohle si na tobě nejvíc cením. Je to k nezaplacení, hlupáčku… pomyslel jsem si, a něžně pohladil svou choť.