líbí se mi tam těch několik nenápadně utroušených rýmů či asonancí ale chybí mi tam rým na závěr co by to tak nějak uzavřel
jinak hezký :)

co čtenář to názor...;-)

když slunce zeslábne
stářím zešediví
čtu dopisy psané babím létem

příběhy v korunách
z ptačí perspektivy
poslouchám jak ladí se sonetem

Irem cením si Tvého náhledu a ten výklad s ušima a ještě né mýma, mě v podstatě taky pobavil. Já se přiznám, že jsem tam původně měla z úst deště, ale změnila jsem to, asi ne šťastně :)
No a víš co, do řemeslně dobře zvládnutýho textu mám ještě velkej kus cesty, jestli vůbec ...:)

Zdá se mi místy trochu stylizovaně patetická. Jako bys měla v hlavě právě tu přesnou atmosféru, kterou chceš popsat a před sebou výběr toho, co o dané atmosféře napsal výběr lyrických poetů posledních staletí a namátkou z něj vybrala verše, které k sobě jakž takž pasují. Působí trochu "nasekaným" dojmem. Snad by pomohlo pár berliček, které by zlepšily plynulost textu.

Pokud se budu úzkostlivě snažit držet se Tvé slovní zásoby i použitých obratů a pokud možno celých veršů, pokusím se naznačit rozdíl:

když slunce zeslábne
stářím zešediví
čtu dopisy psané
babím létem

ústy deště v korunách
podzimních sonetů
poslouchám příběhy
z ptačí perspektivy



když slunce zeslábne
a stářím zešediví
čtu dopisy
psané babím létem a ústy deště

v korunách
z ptačí perspektivy
poslouchám příběhy
podzimních sonetů








Když si přečtu například "ústy deště v korunách / podzimních sonetů / poslouchám příběhy" za a mě zarazí ústa deště, dešti se toho přisuzuje hodně a myslím, že to bylo docela ohrané už v dobách publikace Prahy s prsty deště a za b sice marně, ale trochu pobaveně, přemýšlím, jestli nasloucháš příběhům nemísto uší ústy a ještě k tomu ne vlastními.

Ne, že by v tom nebylo kus poctivé práce, ale nemohu ten celek vnímat jako řemeslně zvládnutý text.

tak to mě těší Evo, že to aspoň nevypadá odfláknutě :) Díky moc.