Já děkuju tobě,midi...Ano, zapomínáme a připomenutí bývá mnohdy kruté.
a často na doživotí.

Ano, je to tak jak píšeš. Jde sice o pravdu "jasnou jak facka", ale v tom každodenním nervozním rejdění na to strašně snadno zapomínáme. Je dobré připomínat. A když je to ještě podáno nevtíravě, vkusně, atd., tak dvojnásob díky.

Díky všem, kdo jste přišli, četli a na chvilku (možná) i souzněli...

..áno, Tessa, v nadeji

pravda, pravda... a člověk by si jí měl asi častěji připomínat, minimálně vždycky, když na něco nadává nebo řeší "nepodstatnostě" a užírá se potencionálními "kdyby" a "coby", která stejně nemůže změnit

před čtrnácti dny se jeden můj známý nevrátil z návštěvy příbuzných, večer před nehodou, v návaznosti na podobné téma, paradoxně mluvil o tom jediném okamžiku

Děkuji vám všem za návštěvu a slova...
Ivo, filosofovat ani neumím, jen se pokouším pojmenovat... věci, pocity, situace

Podařilo se ti dokonale vyhnout planému filosofování o Osudu, který občas obrací vniveč všechny naše velkolepé a pyšné plány. Ano, jsou pravdy zjevené, které netřeba rozmělňovat ani prohlubovat, postačí vnímat je takové, jaké jsou.

Ďakujem za skvelý podnet na zamyslenie.
Život naozaj spočíva v jednotlivom okamihu.

...tyhle okamžiky, kterým nic nebránilo, aby se překlopily na druhou stranu, má ve svém životě asi každý. Jenom Bůh tenktát vstával tou správnou nohou napřed

Ano, jsi to vteřiny (nebo možná jenom zlomky vteřin), které rozhodnou, jakým směrem se život stočí a my nejsme těmi, kdo ty vteřiny odpočítají...
Dík, Sendy a hanele, že jste se zastavily a přidaly svou zkušenost

připomnělo mi to jeden okamžik - ve Španělsku se mnou nabourali autem přímo do palmy a hned po nárazu jsem koukla na hodinky a když jsem viděla běhající vteřinovku, pochopila jsem že žiju.. a tak nějak tam tenkrát uvěřila v Boha..

Olunkas, hlavně se básní nebát :)

Jo, to mi povídej! Zrovna dneska jsme s kamarádkou probíraly, jak málo, strašně málo stačí, aby se člověku zgruntu změnil život. V dobrém i ve zlém. I když tyhle "osudové" okamžiky si lidi pamatují (nebo uvědomují?) spíš v souvislosti s tím zlým.

díky za díky, vlastně ani nemůžu hodnotit kvalitu básně, nejsem kovaná v tom, co tam má bát a co ne, a co čím nahradit, takhle nad tím nepřemýšlím, buď mě oslová, nebo ne, tahle se mě dotkla, pro mě je živá a říkající mnoho

Děkuju za komentář, věděla jsem, že pochopíš a nejen k vůli zážitku z práce.