|
Hostů OnLine:
Členů OnLine:
Registrovaných členů:
Právě přihlášení:
|
|
Dýchej
 U zrodu této básně stály tři věci: obraz Edwarda Hoppera Evening Wind u haneliny básně, její výzva, ať zkusíme k obrazu napsat verše "po svém" a útržek ze staré báje, která se mi při pohledu na ten obraz vybavila a kterou bezpochyby budete znát i vy.... Říkal, že teď svítá prý na půlnoční straně přicházíval tichem jen tmu kolem těla vlastním šípem raněn šeptával mi: Dýchej když do svých bral mé dlaně a přikrýval mě smíchem i touhou, co měl v hlase Jeho tvář však skryta tak lampu rozžala jsem Kéž bych nepodlehla zvědavosti liché! Zmizel… marně křičím že záleží mi na něm Jen vítr vysmívá se: Ztratilas ho, Psýché...
Léta Páně 2011, dne 19.10. věnováno autorem
Tessa
|
|
|
|
|
|
|
|
Asi tak. Díky za návštěvu, rezko
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
..to co je opravdové se ztrácí jen v domnívání, opravdovost přetrvá překoná cokoli..
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Marti, Doto a Voono, děkuju za návštěvu a vaše slova...
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
No, obdivuju vás všechny, kteří umíte stvořit takové skvosty na zakázku.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
pekne, Tessa..toľko clivoty pomedzi riadky..pekne si to
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Jedna žena, jedno okno dokořán...a kolik interpretací...díky, Marku
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
V záclonách bylo více než dlaň dechu,
jež je tak teplá v sevření.
Tvář ženy měla vzezření
těch, jimž se vryla píseň tklivých měchů
Čekala soumrak, svíce na polici
knot lačně líbá v setmění,
v němž tvář ženy se nemění,
však její srdce taje jak vosk svící
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Báseň pouze dokreslila obraz, Sisinko, nebo se o to aspoň pokusila...
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Působivé a výstižně napsané,úplně nasávám tu bájnou atmosféru...božské lásky...
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Ano, původně jsem uvažovala dát poslední verš dokonce do názvu básně, ale pak mi přišlo jednoduché prozrazovat pointu už v nadpisu. A jako název obrazu? Hmm...ačkoliv pan Hopper by asi nesouhlasil...
Dík, že jsi se stavila.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Klidně to okno pootevři, Marku, možná sem vítr zavane i tvůj veršovaný komentář...díky za návštěvu
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Stejný obraz, stejný komentář...jen báseň pod obrazem poněkud pootočena...
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Poslední verš.Poslední verš jako název obrazu.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Koukám, že vítr z Písmoně zavanul sem.
Tady mám chuť ještě víc otevřít okno, abych si jeho nespoutanost a přitom neochvějnou stabilitu jeho stavby dostal co nejvíc pod kůži...
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
...stejný obraz, stejná báseń v komentáři
tam za tím závěsem, kdo jsi a zdali znám tě
ať neseš objetí či jen lhostejnost a chlad
v odloženém však jsi očekáván šatě
v závoji vlasů, polštář rozechvělých pat
až nepatřičný k mé postavě, ve stáří
slepé zrcadlo co chválí sebeklamem,
kdo jsi, podoben andělu či krysaři,
jen vstup, dopitým já pohostím tě džbánem
|
|
|
|
