..hehe ale nás ta Kytice bavila a schválně jsme se učili víc než bylo zadání a úča z toho měla srandu (bylo jí pětadvacet a nám patnáct)a my taky, dodneska jsme skorokamarádi :-))

...my jsme kromě matiky, fyziky, tělocviku a chemie měli všechno za trest. Dějepis nás naštěstí učil naučitel...ale jinak to byl samý třídní boj..tak ahoj

..jasné paresa je částečné ochrnutí-tak jsem vlastně chápala správně..
jo my jsme většinou za trest se učily Kytici..

Já nevím jak učili Tebe, my jsme museli recitovat klasiky a z moderních jen Nezvala a to ještě jen něco. Forma určitě ovlivňuje myšlenku..a já se přiklonil k této krkolomnosti..
Slova jsou pod sebou, ale často patří k tomu předchozímu i následnému. Vedle sebe by to byla často jednoznačná vyjádření - a co je v životě jednoznačné?

samostatný verš-v tomto případě slovo-předpokládá posečkání u čtení za koncem verše.., nebo je to jinak?? pak co nás to ve škole učili?
už samotná forma napsaného neříká číst rychle sevřeně..
když napíšu 30slov pod sebe a řeknu musíš to číst rychle..pak to bude báseň..tak si to mám vysvětlit?

..pak nevím, proč je to teda napsáno jako skřeky a ne jako slova co navazují..

Díky Rezko za upřímnost! Je pravda, že čteno pomalu, vyznívá jako snůška skřeků. Je-li čteno rychleji, jednotlivá slova - i při své záměrné samotě - na sebe navazují.

zmatena přesto přečetla, každé slovo má svuj řádek, zní mi to jako když astmatik lapá po dechu přesto se snaží hovořit, snad čteno autorem by ten dojem smázlo?

Díky za pomoc při sklizni!

neodradil, tudíž jsem sklidil

Jiří, Faune, Ivo, díky!

Pokud někoho neodradil sáhodlouhý úvod a vydržel číst do konce, dočkal se sklizně.

cenu pro mne má závěr

... šance bývá téměř vždy,
sehnout se, odvolat,
zradit své přesvědčení
jen pro nejasné světélko na konci tunelu
**

Díky Inko za komentář; přeji hezký víkend!