Bezdomovce mi sem netahej, ospre...nech psům, co jejich jest.

Tuhle jsem náhodou zahlídla v televizi takovou minireportáž z Šediváčkova longu.Kdybys pár dní předtím o tom nepsal, ani bych asi nezvedla oči k obrazovce, ale ten moment, kdy musheři vstávali po noci strávené ve stanu při -11°C a psi na ně už čekali, nabušení energií, kterou z nich ani ten mráz nevycucal, tak to je ten moment, kdy se psi spolu dělí o zbytky mrtvého předchozího dne. No, ono se mi to do té básně asi beztak nepodařilo dostat, ale to je nakonec jedno...

jo, rozezlen je moje oblíbené slovo...

Díky za návštěvu, Marti

Na to, že ti jak říkáš, "nejde psát", je to docela dobrý. Ale ty jsi stejně víc prozaička, pokud vím, Tesso. Ten konec bych upravil takhle:

a jen psi s bezdomovci
se o něj dělí :D

poriadne mrazivá..tá tvoja skica
..rozezlen..fajné slovko

Víš Tess, ale to tom to umění právě je. Ty nemůžeš psát a ze zoufalství píšeš takovýhle kousky. Já neříkám, že nemáš lepší, ale i tak, při té bídě - jak nemůžeš psát, zůstáváš nad průměrem. Dovol, abych vás seznámila: Toto je talent.

Neumím nic, Sendy, píšu ze zoufalství, že mi nejde psát a připadám si jako ti zmrzlí ptáci. Ještě pár takovejch dnů a budu je nacházet i tady.

o mršinu dalšího promarněnýho dne...kolik jich ještě bude... do jara... nebo do smrti?

Jsem se rozchechtala, protože jsi mi připomněla, jak tu Terka kdysi psala ze svého studijního pobytu na východě, že je venku krásně, sluníčko svítí a na zemi se válej zmrzlí ptáci. :D
Teď vážně: Čéče, holka, jak ty to děláš, že to umíš?