|
Hostů OnLine:
Členů OnLine:
Registrovaných členů:
Právě přihlášení:
|
|
Rukoudáním
Smělými tahy papilárních linií do kůže v ostýchavé dlani
beze slov provždy platný slib
jediným rukoudáním
Léta Páně 2012, dne 12.2. věnováno autorem
Tessa
|
|
|
|
|
|

|
|
a tohle já mám ráda...moje maminka, coby kosmetička, říkává, že málo znamená mnoho..jinými slovy, že žena nemusí být zmalovaná...
a tahle básnička, je jemně nalíčená :) a přitom je výmluvná..
|
|
|
|
|
|
|
|

|
|
áno, niečo ako pamäť tela, viem o čom hovoríš, Tessa
|
|
|
|
|
|
|
|

|
|
V kůži a pod kůží...provždy.
Ono existuje něco jako "paměť těla", a zvlášť ruce, používané k práci, si pamatují tisíce pohybů a doteků, i těch nejjemnějších ... a dokážou si je vybavit i po desítkách let. Paměť v mozku pak přidá situaci, vůni, barvu či chuť a vzpomínka je tu zpátky...:)
Dík, Marti, že ses stavila
|
|
|
|
|
|
|
|

|
|
pekne, Tessa..netreba veľa slov..niekedy žiadne..a vieme lebo ostane v koži
|
|
|
|
|
|
|
|

|
|
Imaginace - ta moje - má dnes (a už delší dobu) žel dovolenou. Tohle je jenom vzpomínka, která skrze slova proklouzla ven, ačkoliv tehdy slov nebylo třeba. Dík, žes ji i tak pustil...
|
|
|
|
|
|
|
|

|
|
Dnes tu vkládám já :-) Ten text. Řeklas, cos řekla. Bezesporu a zajímavě. Víc jsem toho nenašel a třeba tam ani nebylo. Marně posílám imaginaci našpacír. Rukoudáním.
|
|
|
|