|
Hostů OnLine:
Členů OnLine:
Registrovaných členů:
Právě přihlášení:
|
|
Jabloňové princezny
V lehoučké
červánkové peleríně
svátečně oděn,
vstoupil nový den
do sprškou perel
vyzdobené síně,
na velkou slavnost
starých královen.
Vítr jim z korun
odvál drahokamy,
bez špetky úcty
vrásky obnažil.
Zbavené majestátu
spaly pod hvězdami
a tiše čekaly
na zázrak těchto chvil,
kdy v mystériu
život vracející síly
se v spleti větvoví
důstojných starých dam
maličké
jabloňové víly narodily
a novou krásu
vetkly korunám.
Za čas těm vílám
křídla opadají
a s písní včel se snesou
na vyhřátou zem.
Ve slunci, mezi listím
pomaloučku zrají
desítky malých,
jabloňových princezen...
Léta Páně 2012, dne 19.2. věnováno autorem
Jitka
|
|
|
|
|
|
|
|
za sebe bych určitě rýmoval, pájč si myslím, že k takovýmto tématům sedí vázaný verš více než volný, s tím štěpením souhlas, jinak milá pohodovka
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
připomíná mi slavnou větu z Amadea "příliš mnoho not". Tak zde příliš mnoho slov. Na mne. Přemetaforováno, přepřívlastkováno, přebásněno. Působí to jako snaha nakupit všechny obrazy, které se dají na dané téma vymyslet, na jedno místo.
Ten rytmus sám o sobě je takový docela příjemný lehký (navzdory kostrbatosti, kterou ta nahromaděná slůvka sama o sobě vytváří), plynulý.
Ale pořád přemýšlím, co by bylo tou zaujímající myšlenkou, dkyby se text osekal nahrubo...
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Schvaluji. Docela příjemné čtení. Připomnělo mi to Klytii od Wolkera. Takové lehké psaní. Rýmů jsem si vůbec nevšiml, takže se váhal nad poezií vázanou. Až pak. Za sebe bych asi nerýmoval a neštěpil text do tolika řádků. Místy je to štěpení násilné a narušuje plynu tok četby.
Jinak příjemné počtení.
|
|
|
|
