krása slov vystřelena
snad z Amorovy kuše
do klamného hávu
halí ošklivost duše

dívka pole neorané
se ráda nechá zorat
opustí nevinnost
růžových poupat

tajemno láká a svádí
on šeptá: jen tebe
vedle sebe snesu
nechci jinou

líbá ji, hladí
nevidí dívka zbloudilá
hledajíc báseň na křídlech motýla
nevnímá, pro lásku

že kolem hrdla se jí vinou
syčící hadi


plesk..!
ruka světla po té dívce sáhne
přes koleno si ji nahne
dostane pětadvacet

.....................................

už končí pohádka a poučení zní:
nehledej tam, kde nic není
dobrou noc...