Medvěde: mám ho tam

Tess: Tak snad příště.

Já tvé dílko chápu jako první pokus onoho chlapečka o nalezení své identity. Každopádně ta cesta bude ještě dlouhá a výsledek...kdoví.
Ale jako poezie mi to taky moc nepřipadlo.

Já jsem si to své našla v první strofě, ta druhá mě tolik neoslovila...

Ten asi bude na chlapečky... hele - Pepíku: dej si jinej obrázek - tohle je Kousalky :D

Marcone: děkuji za zastavení, ano i tak by se to dalo pojmout, "dar ze soucitu".

Mě to připomnělo vtip, nevím, jestli ho znáte a nebudu ho rozepisovat, ale poslední věta byla " někdo má tenisák, někdo leukémii "
něco jako dar, ze soucitu.
nejsem expert na vazby, ale abc, abc-x se moc nepovidlo
ale pokračuj, taky se rád vrátím a přečtu si od tebe něco dalšího.

Cindy, mýlíš se, nenarukoval. Jako autor však své dílo nechci někomu otevírat. Každý by si v básni měl najít to své. Zde jen dodám, že báseň by měla evokovat pocit beznaděje.

přemýšlím nad tím jako nad alegorií, možná minu cíl, ale řekla bych, že "chlapeček" nám narukoval... sny se někdy prostě plní jinak, než si v dětství představujeme.
vítej na litwebu.

Sendy: a já budu rád, když zavítáš, děkuji.

Děkuji za uvítání. Každý rodič u dítěte použivá zdrobněliny. Proto i já zde. Zkus se vžít do role toho chlapečka.

Já fakt hledala. Nikdy nepíšu koment, aniž bych se pokusila pochopit. Ale strašně nerada hraju na císařovy nové šaty. :) Nicméně, není všem dnům konec. Ráda si přečtu tvé další.

Také tě tu vítám. Je to sice zarovnaný jako básnička, ale další stopy po poezii v tom nenacházím. Navíc mě ruší koňská dávka zdrobnělin. Míjí mě to, nicméně další od tebe si zvědavě rozkliknu.

V tom případě Ti to asi uniklo. Zkus jít více do hloubky.

No... Tys nepochybně psal báseň a já čtu konstatování. Pokud je pod povrchem skryto nějaké hlubší sdělení, uniklo mi. Marně hledám poezii.

Záleží co chápeš pod pojmem poetika?