|
USÍNÁM
Večery v tmách a rána plná mlhy - ani tě vedle sebe nevidím Z vlasů si slunce vyndalo zlaté stuhy doteky tepla utíná ostrý stín Přichází za mnou, aby mi zakryl oči takže jen cítím, jak do tváře mi dých Nečeká na nic a do srdce mi vkročí s kradenou chutí spolkne můj plachý smích Všechno je jinak, když léto od nás kvapí z kočičí duše mám náhle medvědí Usínám s vírou: Kdo nespí, ten se trápí Zda se ti vrátím? To básně nevědí
Léta Páně 2011, dne 10.10. věnováno autorem
j@newe
Kategorie: Poezie vázaná
|
||||||||||||||||||||||||






















