že vlídno je dnes v stínu jehličí
plamínek vykřes z jiskry zazděné
večer vzdal se pošmourného dne,
vzpomínek akord dotek zveličí

i objetí má život jepičí
pro krbu chlad, vždyť je z kamene,
a kámen láska sotva pozvedne
když s nedůvěry ostřím hraničí

než, slovem dálky zavěšený v tmách
ten němý zvon sotva slyšelas
o žebrácké jak ubírá se holi

pak misce přidán do společných vah
ze sedby pozdní sotva vzešlý klas
a mlýnský kámen tvrze ze předpolí