Hostů OnLine:
Členů OnLine:
Registrovaných členů:
Právě přihlášení:
nepoznamenaná
Někdy i chmýří topolů ve slunci pádu raději ustrne, možná též se obává dotyku nepatrného, však nebezpečného, protože vzájemného…
 
 
neznáš mě vůbec
a přesto
nebo snad právě proto
díváš se mi do očí
ne
já neuhýbám
 
víš - já jsem tak trochu čaroděj
stačí jen pár tahů tužkou
a
proměním tě v poznámku
uvězním tě v notesu
vidíš
už jsi tam
 
sleduji tvou bezmoc
s níž se na mě díváš skrz mříže řádků
líbíš se mi taková - ztracená
cizí a přesto
nebo snad právě proto téměř má
 
vím - stačil by jen pouhý jeden krok
třeba jen vzít tě za ruku a říct: otoč se a podívej - vždyť sněží - ačkoliv vůbec není ticho
jenže já bez hnutí
s němými ústy
se jen dívám dál
líbíš se mi taková - čekající
 
dobře víš, jak sluší být ti ženou
proto ještě docela malou chvíli nechám plout tě večerem
na hladině pocitů
skrz tůně mámení
plněných bezpočtem pramenů Iracia
a pak
nevykročím a neřeknu
ani slovem se tě nedotknu
protože jsem to JÁ - kdo chce
abys mi už navždy zůstala
                                               tak krásně
 
                                                                       n e p o z n a m e n a n á
 
 
 
Léta Páně 2015, dne 6.6. věnováno autorem Kendy
  
|<   01  02  >|
24.7.2015 | 12:24    Kendy

Děkuju. je pravda, že ze mě vypadla prakticky okamžitě. Víceméně jsem jen zapisoval, co mě tehdy napadalo, bez nějakého velkého přemýšlení, špekulování o významech a hledání vhodných slov.
 
24.7.2015 | 10:39    Špáďa

Báseň moc krásná, možná stvořená i na první dobrou, a proto i se skrytým vtipným dvojsmyslem (komu být ženou ;-))
20.7.2015 | 17:18    Kendy

Nevím proč jsem to napsal právě takhle "špatně", ale opravovat to nehodlám. Třeba se těm slovům leží dobře právě takhle. Možná už tenkrát padaly do notesu s jasným cílem vypadat při tom svém následném ležení podivně... :-) 
16.7.2015 | 21:35    Shimmir

Hezké, jen ten slovosled v prvním verši je divný, to "ti" by mělo být za "sluší"...Stydím
17.6.2015 | 22:46    Kendy

Silné pocity vyvěrají odkudsi z hlubin našeho podvědomí, proto je tak snadné (jim) bezdůvodně podlehnout.     
 
16.6.2015 | 21:19    j@newe

krasna poezie, ktera me - i kdyz nevim proc - opravdu oslovuje
13.6.2015 | 10:20    Kendy

Tatiana: No právě, riziko že by se "to" tím získáním úplně vyplašilo, bylo příliš velké... Odsud už "to" nikam neuteče. Litweb je Alcatraz v němž jsou místo lidí uvězněny pocity. 
 
Dota: Děkuju. Mám radost, že jsi vypíchla to podstatné.
12.6.2015 | 14:02    tatianna

Áno, niekedy je chcieť viac ako mať.
Veď práve tá túžba uvidieť, dotknúť sa, splynúť ... nás ženie vpred.
 
8.6.2015 | 9:22    Dota Slunská

Napětí zhmotněné v písmenkách, vydařená ukázka toho, že to, co není, nevíc je. Další trefa do černého.
8.6.2015 | 8:50    Kendy

Deremifa: Za opakováním si stojím, žiju-li ve smyčkách, pak se jich těžko zbavím při psaní. Nad tím zalomením jsem uvažoval, vypadá to vážně blbě, ale na druhou stranu mi přišlo, že obsahem to patří na jeden řádek.  

Hesiona: Máš pravdu slovosled této věty je špatný, sám nechápu proč jsem to napsal právě takhle…

Helen: Děkuju, jsme na tom podobně, já taky občas nevím co k nějakému dílu říct, ačkoliv se mi třeba i líbí.

Tessa: To jsem rád, skrz psaní mě to vyloženě těší. :-)

Básněnka: Občas mě zkrátka baví chodit k hranám, snad pro tu závrať moci, ale při tom neudělat ani krok… chodím se k nim ujišťovat o tom, že ještě stále žiju.

JS Senior: Asi ano, Litweb je v podstatě takovým památníkem.        
 
8.6.2015 | 0:45    Doremifa

...asi bych nevolila dvakrát obrat "nebo snad právě proto" a možná bych chtěla zlomit ten dlouhý řádek, ale...mám ráda nevykalkulovanou poezii :)
7.6.2015 | 16:27    Hesiona

...jak sluší být ti ženou... na tom jsem trošku škobrtla, ale celkově je to čarodějné, tajuplné, mámivé. :)
7.6.2015 | 9:19    Helen

Moc se mi líbí, jako většina toho, co jsi zatím vložil, ráda tě čítávám, i když nekomentuji, děkuji :-)
6.6.2015 | 16:13    Tessa

Poznamenal sis (jsi) mě, protože paměť je strašná lhářka, a co je psáno, jak pravilo potměšilé Iracio, zůstane nedotčeně čekající...
6.6.2015 | 16:04    básněnka

pro Iraciu dolce vita
a gesta připomínaj okno nebo splav
a za hranici jizvoví
 
je stále stejně nepoznamenaná
jedním malým krokem...
|<   01  02  >|