|
Beznaděj
Kde končí radost, vitalita dno studánky neláká: Ber! Němý pták nad lánem žita při cestě, jíž chybí směr, kdy apatie přivře dveře za vírou prchlou do končin a v hříchu temné atmosféře budoucnost číhá na zločin To žití drama ztrácí děj... Pro depresio - Beznaděj Změň slávy vavřín za trny,
nač metál, bezcený je kov a popel snů tvých stříbrný na závoj nesmířených vdov To černý bez přestal kvést bíle u vratkých mostů přes újezdy a Měsíc, lhář, provinile v křivé dráhy láká hvězdy Jen zítřek radí: Již se vzdej džinu z lahve Beznaděj Vždyť dával jsi když jiní berou
v tyto strastiplné dny, závěs chvěl se pod sekerou a sonograf byl bezradný než Boží jsi potkal Matku na poslední strmé míli Lék víry je bez doplatku! Černý bez zas květ má bílý tak orej, sklízej, znova sej v úhor, kde rostla Beznaděj *
Léta Páně 2016, dne 5.4. věnováno autorem
JC senior
Kategorie: Poezie vázaná
|
||||||||||||||||||||||||






















