|
Hostů OnLine:
Členů OnLine:
Registrovaných členů:
Právě přihlášení:
|
|
Teorie relativity
Dotknu se konečky prstů poslední vteřiny Velkýho třesku
Pod temný mraky tropický bouře deštěm pak napíšu do záblesku
O zrodu vesmíru i o jeho smrti o kruhu co kvetl z ležatý osmičky
A snad abych nikdy nezapomněl schovám ten okamžik do malý krabičky
Léta Páně 2011, dne 19.10. věnováno autorem
No Shame
|
|
|
|
|
|

|
|
áno..úprava Indigo ja veľmi dobrá a vôbec text nevytlačila z dráhy
|
|
|
|
|
|
|
|

|
|
Indigo ji upravila fajn (rozdíl mezi mužským a ženským vnímáním a předáváním pocitů, informací?) - ale líbila se mi už tak jak je taky jsem jednou sepsala dílko s názvem teorie relativity - ti ho sem věnuju :)
...pane, vy jste nezdvořilý! vždyť se známe pouze chvíli a hned kotník chcete viděti?! /později o století/ ...dělej, vole, gatě dolů rozdáme si to teď spolu!
|
|
|
|
|
|
|
|

|
|
Třesk, netřesk, nakonec vždy zbude jen malá krabička nezapomnění a možná nedopsaná báseň. :??
|
|
|
|
|
|
|
|

|
|
napsal jsi to krasne... dobre si to schovej!*** :)
|
|
|
|
|
|
|
|

|
|
I když volný verš nepatří k mým oblíbencům, tohle je pěkné a když přivřu oči a zkusím si to polohlasem recitovat, tak jako bych to viděl v obrazech...:)
|
|
|
|
|
|
|
|

|
|
konečky prstů dotknu se poslední vteřiny velkýho třesku
jsem
pak pod temný mraky tropický bouře deštěm napíšu do záblesku
o zrodu vesmíru o jeho smrti o kruhu co kvet z ležatý osmičky
abych snad někdy nezapomněl schovám si schovám si okamžik do malý krabičky
Takhle ji čtu.
|
|
|
|
|
|
|
|

|
|
"Jiné vnímání času" se ta povídka jmenuje. To jen pro úplnost.
|
|
|
|
|
|
|
|

|
|
už jsem Ti k ní psala, tak jen, že jsem tady byla. Je hezká i tady.
|
|
|
|
|
|
|
|

|
|
Někde tu je povídka od standa-rda a tvoje báseň mi ji připoměla. Moc se mi tvůj text líbí.
|
|
|
|
|
|
|
|

|
|
Tohle se mi líbí, má to atmosféu a kdoví proč připomnělo mi to záverečnou scénu z MiB (tuším dvojky)- naše Země, potažmo galaxie, sbalená do malé kuličky, jedné z mnoha, s nimiž si hrají děti...
|
|
|
|