|
Každý dobrý den má své nashledanou
Za obroučkami brýlí bylo zklamání chlapce, že osvobození nestojí více plamenů a trosek To ještě zněla malá jazzová hudba a sezóna byla přímo báječná Prima ozvalo se mu v kalhotách Ale to už boty šněrovaly cesty pásy zakrajovaly křivdy na později zabalené do praporu zmarněných Pětiletky se modlil v rytmu desatera takový zvláštní páter to byl, maličko zaváněl nocí Hřešil v každém prstu Pletl se a miloval, nezřetězí platil vyloučením narážel do ostrovů, které se mu protivily svou zpupností, namyšleností, povýšením V exilu rostli spolu s tuláky bozi, takoví samozvaní, kteří mu páchli sírou Navzdory dioptriím viděl svět ve vrstvách V manikúře skrýval pilník lásky a nůžky zločinu s pouzdrem humoru sbaleného do podzimu věčných časů za louží Každé dobrý den má své nashledanou A někde v pomačkaných hřbetech v knihovnách jediné s Bohem přivítá nové obroučky s nožičkami pochopení
Léta Páně 2012, dne 5.1. věnováno autorem
Marek
Kategorie: Poezie volná
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||






















