Z flekatých tašek řvala,
že všem přeje pěkný den kromě mě,
dívala se mi na boty a protahovala metro tunelem

Možná i to je podoba boha
pocit naprosté ošklivosti v pár tazích vagónu
v opilé tváři stařeny, která je možná mladší než sníh

a v hrubosti

taje

do zrcadla přílišného uspokojení
a bezradnosti zároveň



Nepamatuji si, kde vystoupila,

bylo to tam, kde pokývala hlavou