Co je intimní, se blbě sděluje - a víra je v podstatě nejintimnější záležitost...

Nerozeznívá, spíš staví zeď.Hlavně ta poslední strofa.Horší o to, že strofa nad je vystavěná z klišat. Já mám spíš pocit, žes něco naťuk a nedořekl jak bys měl a ten dopad by mohl mít následky, páč by se mohl vykládat jinak, než jsi třeba myslel, chtěl předat nebo tak.
Prostě já v těchto otázkách netápu a pokud jde o Boha, pokaždý když o něm mám něco říct, nejde to snadno ze dvou důvodů.Za prvé to není možné z hlediska možností a za druhé, někdy mi prostě nejde dál duševně exhibovat.

Je to sice psáno jako něco daného, ale představ si tam velký otazník - nejde o bibli, jde o jeden pohled z miliard, který je vlastně otázkou a hledáním...

A jestli Tě rozčiluje, neznamená to, že v Tobě něco rozeznívá, na něco působí?

že víže
ví že
neví nic o naději

a nejde o Tebe, spíš o člověka obecně.
Já za to nemůžu, fakt.Mi ten text prostě rozčiluje.Připadá mi dogmatickej a nevim přesně čím.

Indigo:

Mlha je někdy sklem
k nekonečnu
co je neviditelné
je často nejsilnějším
od elektronů po myšlenku
po víru
a naději

zda mlha nebo nová maska
člověčí snad prach
či tupé nářadí
když časem proložena náhle tečna
a visí klíček na šňůrce
bez odpovědi
by nebylo či už by bylo
přistupuje za oči
i za osnovu
pak za nohu se táhne slovu
beze zvyku nekonečna
že víže
ví že
neví

Jano:

Boha nepoznáme "jen" díky strachu, dokonce si troufám říci, že strach je nepřítelem poznání, ale kdo je neschopen se bát (ale tady je nutno odlišit strach přerůstající až v úzkost od strachu, který motivuje k hledání), neschopen pocítit bolest, podle mě nemůže úplně pochopit lásku, ale je to úhel pohledu...

Měj se hezky,

Marek

já to teda nepochopila, že Boha poznáme jen díky strachu... Já to vzala, že prostě není čas ani na bolest ani na radost... Tohle je známa pravda - ale vždycky mě osloví ,,Klauni rozdávají radost,
protože jediní čerpají
ze studny
smutku"

Bohunko - oni radost rozdávají, ale sami trpí...

Jiří: Díky za krásnou báseň...

Mirko: Ono já ani s otevíráním nepočítám...

Díky Vám všem za zastávku, mějte se krásně...

Vždycky mne svedeš do krajin divně zajímavých a jímavých protikladů. Vždycky mám chuť se tudy procházet, ale sotva hodlám otevřít branku, rozplyne se

...ach jo, tak proč nejsem klaun...?

Díky, Marto,

víš, zkusil jsem si to "vyhnání z ráje" přeložit po svém, jinak, než že šlo o porušení sexuální abstinence (to jablko, atd.)...

Zamyslel jsem se jen nad tím, jestli člověk mohl poznat, co je láska, v Ráji? Víc už rozvádět nebudu...

je řada způsobů, jak poznat
hledání je ve schopnosti jít bez chůze


ďakujem, Marek..toto si musím pripomínať

a zo záverom básne, priznávam, sa ešte popasujem

Čas i prostor svazují, aspoň tak, jak je vnímáme...

Víš, moc bych Ti přál, aby Tě něčím život ještě v dobrém překvapil, aby Tě aspoň maličkostmi a v maličkostech mohl bavit...

Vím, že tím, že to tu naklepu na klávesnici, s tím nic neudělám, ale za sebe můžu říct, že rozdáváš hodně. Ten společnej sborník, cos nám dal, mě vysloveně dobíjí energií...
Kdo rozdává, jako Ty, nežije marně, i když se asi často cítí bez všech sil a asi i chuti...
Vím, že jsi hodně, velmi hodně ztratil, stále ale věřím, že ještě můžeš i něco najít...