Druhý den ráno si Dittmannová svolala velící personál. První důstojník Williamson přišel nejdříve, pozdravil se s kapitánem a usedl do křesla u konferenčního stolu. Byl to starší muž, téměř bez vlasů, v jeho tváři se zračila zkušenost a díval se téměř aristokratickým pohledem.

„Jak se vám líbí nové zařazení, pane kolego?“ ptala se Dittmannová.

„Jsem potěšen důvěrou společnosti, kapitáne.“

„I já jsem ráda, že mám tak schopného prvního důstojníka. Převezmete odpovědnost nad výkonnou posádkou, nebo mi je necháte na krku?“

„Na tak malé lodi by harmonii posádky bylo lépe řídit z jednoho místa. Rád se vzdám této povinnosti prvního důstojníka, když je to pro dobro věci.“

„Dobře, beru vaše rozhodnutí v potaz a odpovědnost za posádku přebírám sama. Máte nějaké výhrady k systému velení naší lodi?“

„Nikoliv kapitáne. Jsem naprosto smířen s okolnostmi.“

Dittmannová si pomyslela, že s tímto pánem si asi nebude zrovna rozumět. Její úvahy však rázně přerušil příchod druhého důstojníka.

„Erika Nagyová se hlásí do služby, kapitáne,“ vyhrkla mladá dívka na prahu místnosti a postavila se do vzorového pozoru.

„Dejte si pohov, slečno Nagyová, a pojďte se posadit,“ řekla Dittmannová.

Williamson jen pozdvihl oči a kroutil hlavou.

„Nějaké připomínky, pane první?“ zeptala se Dittmannová.

„Nikoliv, kapitáne,“ odpověděl Williamson.

„To jsem ráda. Vítám vás na první poradě velícího personálu. Už jsem se s panem Williamsonem dohodla na tom, že odpovědnost za posádku převezmu sama. Chcete se ujmout vědeckých pracovníků, slečno Nagyová, nebo mi je taky ponecháte?“

„Tedy, já nevím, kapitáne. Ovšem tak malá posádka…“

„By se neměla tříštit, rozumím vám. Jsem téhož názoru, takže pokud nemáte nikdo nic proti, postarám se o celou posádku sama. Slečno Nagyová, zkontrolovala jste gravitační pohon?“

„Ano, kapitáne, všechno je v pořádku, delta vé při standardním…“

„Dobře, dobře, vím, že se v tom vyznáte. V první fázi letu nebudeme gravitační motory potřebovat, ale pak na ně určitě přijde řada, pokud objevíme nějakou planetu. Tuhle část výzbroje chci mít zvlášť dobře zkontrolovanou, abychom se třeba nerozmázli na zemi. Stav warpu je uspokojivý, pane Williamsone?“

„Ano, kapitáne, všechno je připraveno, kondenzátor nabitý na 100 procent.“

„Výborně. Pokud nemáte další připomínky, myslím, že se můžeme rozejít. Sejdeme se zítra v sedm nula nula na můstku, odlet v osm nula nula  světového času.“