Hostů OnLine:
Členů OnLine:
Registrovaných členů:
Právě přihlášení:
Naši starší bratři I/35 - Vzpoura
A nervy tečou...
35. Vzpoura
 
Přišel večer, pozemšťané byli ubytováni společně ve větší místnosti, Richi se pochopitelně vzdálila do příbytku kněží.
 
„Tak co si o tom myslíte teď, pánové?“ začala Dittmannová. „Jsme obětí nějaké teokracie, kde Bůh rozhodl o našem setrvání na Kalipě, trošku bezvýchodná situace.“
„Máme teď přímluvce, Tereza by jistě mohla vznést žádost za naše propuštění,“ řekl Vojta.
„Slečna Richi byla vždycky nadšená do nových zážitků, nyní je jejím nejnovějším zážitkem role kněžky v Gavatově kultu, až jí to přestane bavit, najde si něco jiného,“ konstatovala Dittmannová.
 
„Nemyslím si, že role kněze Gavaty je nějaká pomíjivá záležitost,“ řekl Garcia.
„Já si to taky nemyslím, kapitáne, možná tu nakonec bude chtít Tereza zůstat,“ řekl Vojta.
 
* * *
 
Na Fenixu nastal další večer, posádka se bavila nejrůznějším způsobem, přesto bylo patrné, že nastává typická situace ponorkové nemoci. Habrovská si toho byla vědoma, jenže nevěděla jak své druhy povzbudit. Původní účel cesty: provádění průzkumu planety, byl překryt pocitem nechtěných příbuzných, kteří ale nemohou domů. Loď byla vybavena na dlouhý pobyt mimo Zemi, o jídlo nebo jiné potřeby nebyla nouze, jenže co to pomůže, když není k dispozici žádná smysluplná činnost?
 
Náhle se situace změnila, Williamson se zabarikádoval na můstku a hrozil odpálením warpu, pokud ho nebude posádka respektovat.
 
„Dovedete si představit, co by se stalo, kdyby svou hrozbu splnil?“ zeptala se Nagyová Pierce a Habrovské, které pozvala na poradu do kapitánovy pracovny.
„Nikdo z nás není expert na warp, slečno Nagyová,“ řekl Pierce.
„Je to svízelná situace, Williamson ovládá používání warpu, kapitán i pan Garcia, kteří by k tomu mohli něco říci, jsou mimo loď, nevím, co mám dělat, přátelé,“ řekla zničená Nagyová.
 
„Nemůžeme warp nějak vypnout?“ zeptala se Habrovská.
„Možná bychom mohli zkratovat kondenzátor, jenže to by taky mohlo skončit naprostým zničením warpu a nemohli bychom se vrátit na Zemi,“ uvažovala Nagyová.
„Já si myslím, že máme jinou možnost. Máme přece počítač, který loď ovládá, můžeme nějak upravit program pro spuštění warpu a tak pohon zablokovat,“ řekl Pierce.
„Nikdo z nás neumí tak dobře programovat počítač, s něčím podobným se nepočítalo,“ řekla Nagyová a těžce vzdychla.
 
Williamson se ozval z můstku, že chce okamžitě odletět a uzavřel vstup do lodi. Potom odpálil hlavní raketový motor a Fenix se rozjel po zemi, všechny podpěry ulámané, zanechával za sebou hlubokou rýhu v půdě, vzlétnout se však Williamsonovi nepodařilo. Palivo rakety vyhořelo, loď zůstala ležet na zemi celá nakřivo, Williamson nadával a žádal si Nagyovou a Jakowou, aby okamžitě opravily gravitační motory.
 
Habrovská se pokusila Williamsonovi domluvit, jenže ten nechtěl nic poslouchat a řekl si o jídlo a polní lůžko. Stevard Walker mu nakonec vyhověl, přišel k můstku spolu s mladou skladnicí Sik a Williamsona se tak podařilo uklidnit.
 
Mezitím technik reaktoru Marinovskij zastavil přívod energie do systému ovládání warpu a převedl energetický výboj kondenzátoru mimo generátor warpové bubliny. Bezprostřední nebezpečí bylo zažehnáno, Nagyová o situaci informovala kapitána.
 
* * *
 
Ráno se Dittmannová radila se svými druhy, co dál.
 
„Kdybychom teď vyrazili pěšky zpět k lodi, bude to trvat víc jak pět dní, nejsem ráda, že tam mají problémy a my nemůžeme nic dělat.“
„Marinovskij to myslím zvládl skvěle. Bez energie Williamson warp neodpálí, gravitační motory nefungují a raketa je prázdná,“ řekl Garcia.
„Jenže z můstku se dá ovládat všechno na lodi, například systémy podpory života. Pokud je loď zavřená, může to být problém,“ řekla Dittmannová.
 
„Kapitáne, je tam kromě toho šílence jedenáct šikovných lidí, kteří si umějí poradit, jistě, bylo by lepší, kdybychom tam nyní byli i my, jenže takto musíme věřit, že si bez nás poradí a oni si poradí,“ řekl s jistotou v hlase Garcia.
„Možná bychom mohli požádat velekněze, aby nás tam transportoval silou myšlenky. Co vy na to?“ zeptal se Vojta.
„V žádném případě,“ začala Dittmannová. „Nebudu se spoléhat na nějakou magii, ještě bychom mohli přijít k úrazu.“

 
Léta Páně 2024, dne 9.9. věnováno autorem Pavel D. F.
Share
  
9.9.2024 | 9:14    Tessa


Vzpoura….titulek vypadal slibně, doufala jsem v nějaké trochu drama. Třeba vypjaté a neúspěšné vyjednávání zbytku posádku s Williamsonem, které skončí tím, že udělal, co udělal. Nechce se mi věřit, že by posádka ani nereagovala na šílenou „jízdu“ Fénixu, že by nikdo nebyl potlučený, že by situace nějak negradovala. A šílence měli aspoň svázat nebo nadopovat. A nejlíp obojí, od toho je tam doktor, aby chránil životy ostatních.
Škoda, že technická terminologie tu zcela přebila napětí v ději.
Je tu taky drobný protimluv – ve svízelné situaci se Nagyová ani nepokusí spojit s kapitánkou, která je mimo loď, ale po Williamsonově eskapádě ji o všem informuje?
Nu, uvidíme. Chtít domů a rozmlátit si jediný dopravní prostředek – to je hodně velká komplikace