LitWeb

Hostů OnLine:

Členů OnLine:

Registrovaných členů:

Právě přihlášení:

Dnes, vlastne včera

Prostě jsem se potřeboval vy...psat. Sry.

Co my vlastně můžem ?

Dvakrát třikrát svléct se z kůže?

Ničemu to nepomůže.

a mít doma muže

jak šlápnutí do kaluže

a dát facku slunci

jo jsem už na konci

pitomci,

kterému není pomoci

protože outlocit

se nenosi

když chodím bosý

v kapkách rosy...

Léta Páně 2024, dne 13.9. věnováno autorem Marcone

Kategorie: Poezie


	18.9.2024 \| 18:02 Milan

			Dnešní doba je už taková.

	17.9.2024 \| 11:22 Marcone

			Prostě smutná to doba. Thanx

	17.9.2024 \| 10:58 Tessa

			Svléct se z kůže vskutku nepomůže. Nebo jen na chvíli. Protože život umí zatnout až do masa...a smrt...smrt, ta jde až na kost

	15.9.2024 \| 8:25 Dota Slunská

			Je to zvláštníí doba, opravdu. Outlocit nabral jiný rozměr i význam se proměnil. Ono se dnes příliš mluví… tvá báseň zhustila spoustu zkušeností a emocí do pár výmluvných řádků, to mě oslovilo.

	13.9.2024 \| 10:59 Pavel D. F.

			Jo jo, je divná doba. Momentálně je těch kapek rosy až až, ale i toto počasí má v sobě cosi citově zabarveného. Takže bych se nebál. Pěkná rytmická báseň - a to se mi líbí.