Krčila ramenem s pihou v keřích Tróji
Vltava znuděná letním odpolednem,
kde slunce zasténá, spočine a sedne,
poněkud znavené tím, jak dny se strojí

Zámeček s vinicí s listy v něčím stínu
pozornost přivábí v parné rapsodii.
Dno hraje vrhcáby, lyskám radost smyjí
kamenní biřici skrytí u leknínu

Tam někde za ploty odkvétá a vadne
okvětí nahoty – stopy zatím žádné
krutý čas nesmazal

Kdo ještě vzpomene (s pamětí pět bitů)
na stonky zlomené v černém igelitu?
Rumiště, skládka, kal