Naši starší bratři III/1. Policajt
III. Výjimečný případ
1. Policajt Nagyová seděla na můstku a procházela údaje v počítači, snad po tisící kontrolovala všechny parametry kursu, vše bylo v pořádku, Fenix letěl warpem už přes 50 dní a nic nenasvědčovalo tomu, že se něco bude měnit.
Občas se Nagyová podívala na hlavní obrazovku, kde běžel pouze odpočet kolísání warpové bubliny, jinak přední kamera nezachycovala žádný objekt. Až do jisté chvíle. Najednou se před přídí Fenixu vynořil létající talíř a udržoval shodný kurs.
„Kapitáne, tady Nagyová, myslím, že byste měla přijít na můstek.“
„Copak, zase jsme vypadli z warpu?“
„To ne, ale máme návštěvu.“
Dittmannová byla zrovna v pracovně, takže jen přešla chodbu a byla na můstku. Létající talíř, ne nepodobný Fenixu, se vznášel před lodí.
Najednou se vzduch na jednom místě můstku zamihotal a objevila se postava humanoida se šedou kůží s velkýma černýma očima bez víček. Jeho postava byla asi metr a čtvrt vysoká a poněkud se hrbila. Cizinec byl oblečen do nějakého overalu, který těsně obepínal jeho tělo.
„Hers embled dusta havre reparte?“ spustil neznámý.
„Slečno Nagyová, pošlete pro pana Novotného, myslím, že ho budeme potřebovat.“
„Hned, kapitáne.“
„Vy jste zemšťané?“ zeptal se návštěvník anglicky s rachotivou výslovností.
„Ano, a kdo jste vy?“ zeptala se Dittmannová.
„Komisař Hardrecht z dopravní policie tohoto sektoru. Vy nevíte, že je v této oblasti zakázáno létat warpem?“
„Promiňte, pane, ale neměli jsme tušení, že pácháme nějaký dopravní přestupek. Nicméně jsme v situaci, kdy musíme proletět warpem několik desítek světelných let a jiný pohon nemáme.“
„To je nepřípustné, narušitelé subprostoru. Ihned musíte opustit warp. Udejte mi vaši kinetickou rychlost.“
„Co to?“
„Rychlost v setrvačném režimu, prostě pohybovou rychlost před přechodem do warpu.“
„Aha, takže to bude 7,8 kilometrů za sekundu.“
„Moment, přepočítám vaše jednotky,“ řekl šedivák a něco kutil na počítači na svém předloktí. „Nyní dám pokyn naší lodi ke zrušení warpu.“
„Ale tohle nemůžete, my nemáme jinou…“ začala Dittmannová ale nedopověděla.
Najednou se před lodí objevily hvězdy, warpová bublina se protrhla a Fenix plul normálním prostorem s létajícím talířem před sebou.
* * *
„Je mi líto, musíte zaplatit pokutu a opustit sektor. Pochopitelně ne warpem,“ řekl Hardrecht.
„Vážený pane, nemáme vaši měnu a nemáme ani žádný funkční pohon, který by nás mohl odsud dostat. Takže máte smůlu a my patrně taky,“ řekla Dittmannová.
„To máte pravdu, vy máte smůlu. Zaplatíte 100 standardních ergů a pak si dělejte, co chcete,“ řekl Hardrecht a něco kutil na svém počítači.
Na můstek přišel Vojta, kterého zavolala Nagyová a jen zíral.
Šedivák Hardrecht utrhl kus nějaké folie, která se vysunula z počítače na jeho předloktí a předal ho Dittmannové.
„Tady máte potvrzení o zaplacení pokuty, kapitáne, teď převeďte požadovanou energii na moji loď.“
„Obávám se, že to nebude možné. Jednak k tomu není naše loď uzpůsobena a jednak ani nevím, kolik energie je těch sto standardních ergů.“
„Jak vidím, jsou s vámi jen potíže. Budete odtaženi na nejbližší základnu a tam nám buď zaplatíte, nebo si pokutu odpracujete.“
Hardrecht se dotkl tlačítka na předloktí, zmizel, vzduch se zamihotal a byl klid. Z létajícího talíře před Fenixem vytryskl proud energie, Fenix se otřásl a pak náhle změnil kurs a byl vlečen někam doleva.
„To se mi snad jen zdá,“ řekla Dittmannová. „K dokonalosti už nám chybí jenom pan Spock.“
* * *
Posádka se zajímala o změnu kursu, Dittmannová vydala prohlášení palubním rozhlasem a pak si sedla do křesla ve své pracovně a vzala hlavu do dlaní. Bezmocná loď, pro kterou byl warp jedinou nadějí, je nyní vlečena nějakými dopravními policisty bůhví kam a ona nemá nejmenší možnost věci ovlivnit.
Z přemýšlení ji vytrhla doktorka Habrovská.
„Slyšela jsem, kapitáne, že tu máme problém s nějakým Star Trekem, co se to děje?“
„Běžte se podívat na můstek. Před námi létající talíř s vlečným paprskem, nějaký komisař se mi tu beemuje na můstek a zpátky, hotový blázinec.“
„Tak jsme se opět setkali s nějakou neznámou civilizací? Napřed Kalipané, potom ti Anci, co unesli pana Novotného a slečnu Sik, nyní nějaká hvězdná flotila. Nepřipadá vám, kapitáne, že je toho na jednu výpravu až příliš?“
„To bych řekla, že je toho příliš. Lidé už létají mezi hvězdami několik desítek let a zatím jsme nikoho cizího nepotkali. Fenix sotva opustí Zemi a hned tolik cizinců.“
„Co budeme dělat? Můžeme jim zaplatit?“
„Co já vím? Ti šediváci mluvili o nějakých jednotkách, myslím že tomu říkali standardní erg, evidentně jde o univerzální platidlo, tedy energii. Jenže já nevím, kolik je těch sto ergů, nějak nám to ten komisař nevysvětlil. Musíme čekat, co s námi udělá.“
Léta Páně 2024, dne 6.11. věnováno autorem
Pavel D. F.
|