LitWeb

Hostů OnLine:

Členů OnLine:

Registrovaných členů:

Právě přihlášení:

Dub a bříza

Ztráta bolí každého.

Starý dub si v parku stojí
větru, mrazu se nebojí
co však je mu platná síla
když do kmene vniká pila

Místo krve kape míza
vedle tiše pláče bříza
bude sama, to ji vadí
naposled se větve hladí

Tuhle ztrátu těžko brala
bříza zvolna usychala
bez duše tak ona byla
proto pilu necítila

Léta Páně 2025, dne 28.1. věnováno autorem Milan

Kategorie: Poezie vázaná


	31.1.2025 \| 0:13 Špáďa

			Bezbolestná smrt. Eutanazie dubem.

	29.1.2025 \| 12:23 Milan

			Díky, Irčo.

	29.1.2025 \| 12:21 Milan

			Pavle, někdy tu přírodu necitlivě ničíme.

	28.1.2025 \| 19:51 irena Mondeková

			Tentokrát na vážnou strunku - i to ti dobře jde...

	28.1.2025 \| 19:20 Pavel D. F.

			Mají stromy nějaké city? Přiznám se, že z tohoto úhlu jsem ned nimi zatím nepřemýšlel. Nevíme nic. Ale vesele zabíjíme a kácíme. Dnes jsem v jedné ulici marně hledal další pokácený strom. Prostějov je tím vyhlášený. A asi aby to stromům nebylo líto, kácejí se hned celé aleje... Pěkná, ale smutná báseň.