Hostů OnLine:
Členů OnLine:
Registrovaných členů:
Právě přihlášení:
Ruth
...všem Wintonovým dětem...
cizí paní mi podala do vagónu

oknem své dvouleté děcko
s lahví mléka -

rozlilo se na podlahu hned při rozjezdu vlaku
oba jsme se rozplakali
 
úsměv mámy zůstal na peróně v Praze
 
uháníme vstříc dobrodružství
( za několik měsíců bude po válce - řekli nám doma)
hošík dostal čtverečky čokolády od ostatních dětí
cumlá je cestou místo mléka


přestupujeme na loď do Birminghamu
poprvé vidím moře
i když jen koutkem oka –  nesu chlapečka
a ze všech sil svírám naše kufříky
 
co jestli na rozkývaném můstku něco upustím

strach svazuje mé tělo
nedovolí zahledět se do snů ve vlnách

 
Léta Páně 2025, dne 23.5. věnováno autorem irena Mondeková
Share
  
24.5.2025 | 21:19    irena Mondeková

Děkuji, takové silné téma se nabízí ke zpracování v podstatě samo a z více pohledů... i příběh/próza by mne lákal, jenže paní Ruth žila v Holubově a já se tam dostala jen dvakrát. Pak umřela, bylo jí přes 90 let.
Zajímavých záležitostí kolem jejího života bylo víc, opustila judaismus a jezdívala občas do Indie za nějakým "brahmou"... kolem něj byla obrovská sekta z celého světa, jméno už nevím.
Paní Ruth mi m.j. darovala svoji kuchařku, kterou sama napsala. Velmi zajímavá žena!! To vše by se nestalo, kdyby ji tehdy r. 1939 neposadili na vlak do Anglie.
24.5.2025 | 12:49    BlueZ

Tento príbeh som videla zdokumentovaný z mnoho strán, táto je rovnako hodnotná, ak nie viac. 
24.5.2025 | 11:02    irena Mondeková

eLVe, děkuju!
24.5.2025 | 6:04    eLVe

veľmi sugestívne si to dala
23.5.2025 | 14:18    irena Mondeková

Díky za uveřejnění a názory.
S paní Ruth Hálovou, českokrumlovskou rodačkou, odvezenou v r. 1939 vlakem do Anglie jsem se znala. Vyprávění, podle nějž vznikla báseň je autentické.
23.5.2025 | 12:51    Milan

Historie, z které mrazí.
23.5.2025 | 11:40    Tessa

Moc pěkné. Výstižné....i po letech z toho mrazí