Hostů OnLine:
Členů OnLine:
Registrovaných členů:
Právě přihlášení:
Kroky v temné kobce

Zapadla vrata, zahodili klíče
od zatuchlé cely kdesi pod zemí.
Odbila pátá, vězeň marně křičel,
jenom zdi mu sdělí k jeho touze mít
jedinou šanci, naposledy začít
v nepopsaných listech novým perem psát,
prolomit pancíř, že už v květináči
při všech antikristech, kteří dali mat,
nevzejde život, nadarmo tam hlínu
se zoufalým gestem kdosi přidává.
Plesnivé zdivo, další týden minul,
ctnost se stala trestem. Chmurná výbava


Uslyšel kroky, prolomily tíži
promarněných hodin v krutém blouznění,
chtěl jenom pokyn, vědět, že se blíží
někdo, kdo mu hodí kruh, jenž pozmění
marnost a osud, jimiž si dal svázat
nespoutanou duši. Teď však bolestí
jak nikdy dosud trpí, jeho zkáza,
jak sám dobře tuší na svém rozcestí,
dopsala slovo, ne, tak ještě píše,
ve tmě stojí kdosi, smrt, či přežití.
Ve světě novot zacinkaly číše
těch, jichž ti, kdo prosí, se již neštítí

Léta Páně 2012, dne 12.10. věnováno autorem Marek
  
|<   01  02  >|
4.11.2012 | 21:59    Marek

Dík, Sendy :-))
3.11.2012 | 21:49    Sendy

Tohle už je druhý tvůj text v mém předvýběru pro nominace za říjen. Je těžké vybrat, protože ty máš vysokou laťku a nikdy pod ní nejdeš. Vybírám tenhle. Těžko říct proč, všechno, co bych tu chválila, musela bych chválit i u jiných tvých. Snad že tady jsem neměla výjimečně potřebu aplikovat ho na konkrétní událost.
16.10.2012 | 10:59    maaty

ej Marečku, na toto som si nechávala čas-to sa nedá len tak skonzumovať-bez depresie -/:-)to je už na psychoterapiu-
dobre napísané-ako som už viackrát spomenula si Villon dnešnej doby-
15.10.2012 | 23:19    Marek

Ne, autor nechce :-)) A děkuji za velmi vnímavé čtenáře, kteří na tomto serveru jsou. Ty směry jsi více méně popsala, a jsem jedině rád, když si někdo najde ještě jiné...

Měj se pěkně :-))
15.10.2012 | 15:56    Cinda

nejvíc se mi líbí aplikovat si to abstraktně na kterejkoliv novej začátek - tady je to na každém, jestli to má být začátek vztahu, životní změny na osobní rovině, či změny čekané po volbách. myslím, že je jedno, jestli to někdo naroubuje na konkrétního vězně nebo národ nebo sebe, každý z těch pater může člověku něco dát. nechci pod tvým dílem dělat nějakej rozbor básně, na to nejsem ani dost povolaná, ani v tom nevidím smysl komentáře, pokud to nechce začít rozebírat sám autor :-)
15.10.2012 | 15:43    Marek

A můžu vedět, ve kterém patře se Ti zalíbilo - a ve kterém se Ti dýchá nejlépe, Lucko?

Měj se :-))
15.10.2012 | 14:36    Cinda

krásně znělý text, jen u posledního řádku jsem se zakoktala, safra, tohle přednášet veřejně, mám z toho krůpěj na čele už od začátku :-)
každopádně báseň jako barák, a jednotlivý patra a nadstavby jsou docela dobře přístupný a průchozí, nemusí se bloudit, jen si najít tu svou etáž, co mi sedne nejlíp.
14.10.2012 | 13:25    bear

Neeee - to cos napsal je přesné, jen jsem v tom okamžiku nemohl najít ta správná slova.
13.10.2012 | 21:27    Marek

Flavia: Mám Tvé návštěvy moc rád, řekl bych, že oba sice používáme jiná podložmní sklíčka, oba nás ale baví pozorovat okolní svět, a nespokojovat se s tím, co je vidět na první pohled...

Měj se krásně :-))
13.10.2012 | 21:25    Marek

Bear - na každém čtenáři mi záleží.

Takže, říkáš mi, že v básni si lze své najít, ale je třeba ji číst celou a soustředit se na každou její část, aby ti neunikl celek? A že má více rovin? Nebo jsi chtěl říci ještě něco jiného? Díky a měj se :-))
13.10.2012 | 21:23    Marek

René, neponižuj se, nejsi "nula" ani "hovno", jsi dobrý povídkář. Kýč bych v tom sice nehledal, ale je pro mě zajímavou zprávou, že i tak může mé dílko působit, za to dík...

Hezkou neděli :-)))
13.10.2012 | 20:18    Flávia

V tme stojí ktosi, smrť či prežitie.
Mám rada "pohrávanie" sa s polaritou, lebo je neoddeliteľná z hľadiska fungovania životného procesu.
Marek, Ty dokážeš natoľko mikroskopicky zachytiť každý poryv, či éterický, či z matérie, že mne iné nezostáva, iba naďalej nosiť seba pod Tvoje diela, ako Tvoja verná čitateľka.
13.10.2012 | 18:46    bear

:+Je to hodně obsáhlé, mám rád jednodušší věci - nejen kvůli sobě, ale i kvůli svým čtenářům. Síla těchto veršů je dvojsměrná: musí se o ni dělit všechny frakce obsahu a naopak - sdružením podstat dostává báseň další rozměr. Teď ani nevím, jestli jsem přesně vyjádřil, co ve mně vzbuzuje, ale vzal to čert, na mně nezáleží.
13.10.2012 | 12:03    ospre

Nevím... na můj vkus to zní dost kýčovitě. Ale já jsem nula, hovno, Marku, tak si to příliš neber. :)
12.10.2012 | 23:34    Marek

:-))))
|<   01  02  >|