|
Hostů OnLine:
Členů OnLine:
Registrovaných členů:
Právě přihlášení:
|
|
z pozdních nocí (a časných rán)
nechybíme si
čím to je?
snad vzdali jsme všecko bez boje?
území kdysi dobytá
úsměvy… kdo je spočítá?
doteky očí, gesta křehká
a řeka zase plyne zlehka
poslušna svého koryta
plyne jak čas, líně den po dni
už ani nesní o povodni
která dřív s sebou brala břeh
ozvěna kroků na schodech
žádný už požár neuhasí
nechybíme si
pročpak asi…?
Léta Páně 2025, dne 27.11. věnováno autorem
Tessa
|
|
|
|
|
|

|
|
áno, toto sa mi čítalo veľmi dobre, obsahom i odsádzaním veršov... 
|
|
|
|
|
|
|
|

|
|
Velice trefná a přitom ladnou poetikou oplývající sonda do vztahů.
Odpovědět bychom si měli my, kdo cítí, že se jich otázky v začátku a na konci týkají, ale snadné to nebude.
|
|
|
|
|
|
|
|

|
|
Děkuji, dámy, že jste se zastavily, a slovo přidaly. Vážím si toho.
|
|
|
|
|
|
|
|

|
|
Píšeš s takovou lehkostí... Jak to děláš? Krásná. A smutná.
|
|
|
|
|
|
|
|

|
|
Tesso, u tebe čtenář jde nějak na jistotu, že si přečte báseň, která dokáže udivit tím, s jakou trefností a současně poetičností dokážeš popsat věci nepoznané, anebo věci, které všichni dobře známe, jen k nim nedokážeme poladit tak úžasně slova jako ty.
Děkuji za další takovou porci poezie.
|
|
|
|