|
Hostů OnLine:
Členů OnLine:
Registrovaných členů:
Právě přihlášení:
|
|
Nehmatatelnost
říkal jsem si něco na tobě bude
nevím kdo to zpívá
nelze tě mapovat podle rad psychologů
jen zírat jak ukládáš chodidla a zasekneš svou expozici
pohledem na chrám
jsi dráždivě konzervativní
chtělo by to obkroužit nebe
ve skvostné vteřině dokončit citaci o rorýsích a zakřičet
miluji tvůj tvar i tvou kabelku!... a co je uvnitř
v podobě éterické
přímky nebo potíže
módní románek s listopadem
jsem absurdním aristokratem
ve zlomku vteřiny modlitby za hozenou rukavici nebo kostku
bůhví
zdali někdy budu
zdali se naplní důvod
stejně chtít jako první myšlenky... se tě i dotknout
|
|
|
|
|
|
|
|
Muž nadchnut kabelkou, och, snivá představa... to bude pan Božský:-).
Pěkná a doširoka rozkročená poezie.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Děkuji za zastavení, dámy.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Mám to pokaždé stejné - když čtu tvou báseň, je to, jako bych stála před obrazem. Zaplaví mě spousta emocí, které se jen těžko převádějí do slov a do komentářů. Ale občas se k tvým starším dílům vracím, abych se potěšila čistou lyrikou.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Trochu jsem se ztrácela a je mi jasné, že obrazy, které vidím já, nejsou stejné jako ty, které jsi viděla ty, když jsi to psala. A v závěru jsem si (odpusť tu přízemnost) vzpomněla ny Básníky (Jak svět přichází o básníky): Každá ta představa představu budí, smělejší první se druhá chce stát. Vzpíná se odvážně do paraboly, nemoha vrcholu dosíci snad.
|
|
|
|
