|
Snění
... sny, snění...
Trhám tě do kytice snění
vázané stuhou z bledých rýmů, do stojatých vod zapomnění, v nichž lépe snáším žár i zimu. Ještě nedoznělo klekání
na probuzení netopýra. Ještě dlaň přiletěla ke dlani a jedna druhou pevně svírá.
Léta Páně 2025, dne 29.12. věnováno autorem
irena Mondeková
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||





















