|
Když mizí břeh...
Blíží se zvěsti o zániku světa, na Štědrý večer se již nečeká, jedni prý klestí druhým cestu léta, ta se však vleče, pohár přetéká Šíří se zpráva apokalyptická o trýzni ve tmě, jež vše zahalí. Dojde prý strava, člověk jako nicka, bezcenný předmět, navíc nestálý Řítí se někam, pustým vzduchoprázdnem, marně se chytne, vždyť nic nedrží. Dravá je řeka, v níž však voda vázne, nic není pitné, jen krok před strží Sbírá své síly, jež ho opouštějí s nejistým břehem, jenž se omílá. Ať ještě chvíli tóny citu znějí, pokrytá sněhem bude mohyla
Léta Páně 2012, dne 5.12. věnováno autorem
Marek
Kategorie: Poezie vázaná
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||






















