|
Hostů OnLine:
Členů OnLine:
Registrovaných členů:
Právě přihlášení:
|
|
1 - 9 - 6 - 8
1
Gisela měla
Tetování na zápěstí
Žádná módní kérka
Číslo 23 162
Přežilo Terezín
(A už nevím, který lágry ještě)
V baráku na Florenci
Minuskula svobody
V třeskutém čase
Jaroléta onoho
9
Pískali pískali
Dosyta vysmátí študáci
Z májové tribuny
Tribun Smrkovský
Kýval jim šedivým ježkem
Na koleji si pouštěli laxík
K milování
Nemohli tušit zhola nic
Ani že jiní
Budou jim pískat
Dalších jednadvacet let
6
Kalba u Lípy
Notně se protáhla
Héfaistos odpíchl tavbu
Na huti Koněv
Rudě se dnilo
Bombardéry spřátelených armád
Nad nechápající Prahou
Poslepu dosedaly na Ruzyň
Vyrušený sýček právě odhoukal
Konec Pražského jara
8
Jan Palach ještě žil
Osmička naležato značí
Nekonečno
Léta Páně 2011, dne 20.8. věnováno autorem
newivo
|
|
|
|
|
|
|
|
Seznamuji se s tebou a vybral jsem si jako první toto.
Taky budu mít k tomu období nějaký vztah.
Text se mi líbí jako perličky na náramku.
Pěkné různobarevné,
tak jak bývají vzpomínky. ****
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Duch tvého zdroje neschraňuje těsných slov.
Prolamuje, klíní v nás, tak zpříma se dotýká klíče.
Píšeš listy mláďatům.
Ano, pamatuji si jí.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Přiznám se, že čtu až nyní. To proto, že název 1-9-6-8 mne odrazoval. Zdálo se mi, že autor chce účelově přizvat čtenáře ku čtení. Ale jsem úžasně překvapena. Už forma nadpisu nenadpisu je výborná, dělá dojem náhodného výběru z tisíců chvil toho roku. Poodkrýváš jen čtyři z nich. Osmička padla. Ale příběhy se odehrály a trvají. Každý, kdo žil v šedesátýmosmým, má ty svoje, nezapomenutelné...
poklona Ivo
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
áno, odľahčenie tomu pridalo na "čtivosti"..na tak malom kúsku si toho povedal neskutočne veľa..zachytil široké obdobie..privolal spomienky na Ľudí, ktorí si zaslúžia podobné verše
ďakujem
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
V době, kdy se k tomuto výročí média moc nevrací, mě tato báseň dvojnásob potěšila. Má v sobě prožitek a zaujetí, nadhled i atmosféru doby...
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Překotné události v básni vzpomínkového apelu!
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Chystala jsem se včera v noci schválit, když mi kleknul internet. Takže se vracím. Už jsem to někam psala, že jsem sice na světě byla, ale příliš malá na to, abych měla vlastní vzpomínky. Ale byla jsem (asi jako všechny děti mé generace) živená vyprávěním dospělých, a teď když čtu tento tvůj střípek, mám pocit, jako bys mi mluvil z duše. A díky Špáďovi jsem si s hrůzou uvědomila, že jsem dříve narozená, anébrž laxík jsem zamlada poslouchala taky.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Historie převyprávěná verši pamětníka, který je protkal obrazy, co nezapomenutelně utkvěly hluboko... ...většinou v mozku. Však některé i v srdci (třeba radio Luxembourg, alias laxík, to pro ty později narozené).
|
|
|
|
