Nevím, jestli dobře rozumím, jen z toho cítím zprávu, že jít přímo není lehké, ale je třeba se o to neustále snažit. A s takovým poselstvím souhlasím.

Tvojí poezii docela ráda čtu.Nekomentuji ji příliš často proto, že odpovídáš na reakce pouze někomu. Z toho soudím, že ne o všechny třeba stojíš.Ale musíš už dávno vědět, že slovo je Ti souzeno.Jen někdy mám dojem jako čtenář podobně laděných textů, že s obsahem jsi přes zaplacenej účet, tady je to těsně na čas.Dobrá práce.

První řádka je fakt inspirativní.

aha, už jsem se zorientovala - pro klestí - o klestí
a pro kletí bude?

nuž, je mi jasné, že správně skoro stačila.
A že slyšně stačila?
JJ, první věta, středobodem veletočeného světa?

ta prvni veta je genialni... mne by skoro stacila :)

Seš jista si,

a já jista jsem si svými slovy,
sopka vřít má, má, příkrovy

dost oněch slov vřelých

děkuji za význam,
ale kterých?

Díky, snad rozumím

...mirko, tohle je hrozně chytrá báseň a já se obávám, že nejsem stavu rozklíčovat všechny nuance do ní vložené a to jsem ji četla třikrát. Poslední sloka je školou práce se slovem a jeho významy.

Hmmm, skoro souhlasím, to skoro je nikoliv pro Tvůj komentář, který učitě citlivý je pro společnost vnímaných bodů, ale pro osobitost každého, který čte napsaná slova.

Kurňa, když píšeš odezvu, určitě cítíš, že má slova nejsou lichá ozvěnou

Díky

Nejvíc bolí nárazy do okolostojíčností, které na tom místě a v onom čase vůbec neměly být a do překážek, jež jsme si do dráhy našich cest postavili sami.