obdivuji Tvou chuť neustále šprýmovat, veselit se, mít pořád dobrou náladu. Nějak ji vždycky dostávám taky, díky

Na Žofíně byl bál bálů…
…v sálech bujné roby,
pod pódiem parket králů,
vůkol valí róby.

Až mě jedna uválela,
křikla: „Leoparde!
Tygřice jsem děsně hravá,
měl bys mně dát garde!“

Vzal jsem ji, kde temná hala…,
…rozep’ jsem jí šat…
Ani ona neváhala:
Dala mi šach-mat!

...chi, chi, souhlas

jako jediné řešení vidím parní válec

VÁL nebudu vysvětlovat a nechám ho v textu právě proto, že při čtení dodává šatům jedinečnou ozdobu podle čtenářova gusta. Učiněná garderóba:)

fanfáru dej, principále
pyžamový máme bál
ostychu kdo nedá vale
vizitku se slovem sale
ať umístí na portál

Taky nad válem dumám, nějak se mi tam derou císařovy nové šaty:) a pak představa, že šaty nás formujou tak, jak říkal pan Werich a vyhoupnout na vyšší příčku by chtět (skoro) každý. Líbí se mi „kal, nekal, je bál" v tom je pořádná dávka radosti ze života.

Vidím, že sis vybrala podobné téma jako Marek a zpracovala ho s obvyklou úsporností.
Jen jsem přesně nepochytila, co je to ten "vál garderóby".