nerozumíš
když říkám že přese všechny výčitky
to nejsou slzy pro tebe
a všechen můj stesk patří horám
snu o prameni
který ještě nevyvřel


Aby v tom bylo jasno, V. je můj metrový kamarád. Není malý, poznali jsme se v metru. Každý den, kdy na sebe nezapomeneme spolu jezdíme od přestupu k přestupu. Pamatuju se, že tenkrát mi chtěl vyprávět o technikách bezpečných střetů ve výšce 60 cm nad kolejemi. Bohužel se ten den rozhodl jet do práce na rotopedu a uvízl v koloně rozezlených čajníků chystajících se na všeobecnou stávku za zvýšení kvót na bergamot.
Zjistilo se totiž, že nic nepomáhá na vrásky tolik jako pořádně přischlý výluh z bergamotových silic. Je paradoxem doby, napsal mi V. o něco později, že ke stávce se připojili hlavně čajníci zatímco konvice dál lenivě postávaly u plotny a z povinnosti sem tam někoho nedbale opařily nedbajíce ani v nejmenším na nezcelené šrámy v glazuře, smaltu a jiných tajemných materiálech, do kterých se s takovou oblibou halí.
Taktně se vyhýbám otázce, zda take stávkoval za zlepšení estetických práv nádobí a vím, že tohle tabu bude to poslední co nás s V. bude spojovat až změní jízdní řád.