Plíživá studie o majetkových poměrech vypracovaná pro účely sestavení žádosti o letošní vánoční dotace



Jsem majitelkou puberťačky a intelektuála.



Puberta se k nám vplížila celkem nenápadně.

Mohla dorazit v černé ocvočkované bundě a obojku na krku. Konec konců, černou mám ráda a Manowar mi občas natřásají kuchyň při výrobě svátečního nedělního oběda. Ani proti náušnicím v obočí nic nemám a tetování se mi docela líbí. Nebo to mohlo být emo. To je od emocí, ne od pštrosa emu, kdyby vám to nebylo jasné. Emu strká hlavu do písku, aby se na to nemusel dívat. Emař se na to dívá zpoza očních linek a brečí až se linky mění v nedomrlé sinusoidy. A taky nosí černou. To bychom přežili. Prostě bych si pořídila řidičák a jezdila pro balíky kapesníků do velkoobchodu.

Ale ne. K nám se vplížily šminky. Podkladové vrstvy, korektory, stíny, hydratační krémy, lesky, matující krémy, tužky, řasenky, francouzské manikůry, brazilské depilace a česká nespokojenost. Také nový slovník a jasné názory na svět okolo. Máme krávy učitelky, hnusný dovolený, nudný víkendy, blbou matiku, nemožnou ségru, vypatlaný učebnice a bestově sjetý spolužáky.
Některé doprovodné jevy se neplíží. Ony expandují neuvěřitelnou rychlostí. Ne, nemluvím teď o nepořádku, jsem ochotná uvěřit jakékoliv rychlosti expanze bordelu. Konec konců jsem vzdělaná žena a termodynamické zákony mi nejsou cizí. Zato spotřeba voňavek, parfémů, toaletních vod, deodorant a antiperspirantů a nutnost dokupovat je v takovém množství, aby je bylo možno vzájemně dostatečně voňavě kombinovat … způsobuje, že budeme potřebovat další poličku. A taky plynové masky. V zimě se špatně větrá a já nejsem konstruktér biologických zbraní, který by potřeboval inspiraci ani čichač.
Problém je, že intelektuál také není konstrutér. Ani zbraní ani poliček na biologické zbraně pro domácí použití. Dokonce i pochybuji o tom, že by věděl, kde sehnat plynové masky.

Intelektuál se také neplíží. Stojí ve dveřích a protože je intelektuál cholerik, řve na puberťačku, že je kráva. A taky, že je taková kráva, že snad už ani nemusíme kupovat kartony mlík a ať zabučí.

Puberťačka brečí vzteky, že se nevydržela nesmát. Nebučí, zato pod očima se jí tvoří takové nedomrlé sinusoidy. Ale emařů se už dávno neobávám. Občas vytáhne hlavu zpod růžového polštáře a ptá se, jestli dostane víc peněz na oblečení a vykládá, kam pojede nakupovat, když jí to dovolíme. I když jí to nedovolíme, dodává výhružně. Přece bychom nechtěli, aby nám musela lhát. Navíc to nové triko nutně potřebuje. Je úplně bestový. Růžový.

Intelektuál stojí ve dveřích a protože je intelektuál cholerik, řve, že ve sklepě nemá tiskárnu na peníze.

Já si to nechávám důkladně projít hlavou. Jedním uchem tam a druhým ven.



Milý Ježíšku,

Letos bych chtěla přispět na chod zoologické zahrady. Laskavě mi zašli poukaz potvrzující adopci australského pštrosa. S garancí, že od vejce až po pánev nepřijde do puberty. Nebo alespoň plynovou masku.

Doručovací adresa je Bohnice

Díky

m.