Zvadlý tulipán
větrem chlácholen
života napůl pán
srazil mě do kolen
vymáchal mi hubu
ve vaně plné .....,růží.

Tak zase na nohy
vstříc pohledům ze žiletek.

Ohnivé slzy z oblohy
zapálily poslední lék.

Můj vztek.

Naděje chcípla na rozcestí
neměla námitek proti
dobrovolné smrti,
mě tu nechala s radostí.