Respect, Tesso. Beru to.

"Život je jen náhoda, jednou jsi dole, jednou nahoře..." a to samé platí i o tvých básnických pokusech. Skoro by se chtělo říct, že je to jenom náhoda, která tě vede při výběru rýmů, do kterých oblékáš svoje myšlenky. Tentokrát jsi hmátl po svěrací kazajce, zauzlované, bez možnosti nadechnutí. Popisnost básně nedává čtenáři ani zbla prostoru pro vlastní imaginaci. (tedy s výjimkou "imitace člověčiny". Mně se kdovíproč vybavil robot, ne kuchyňský, samozřejmě).
Téma není špatné, ale zpracování jo. Zkus to pustit volným veršem, když ten vázanej šroubuje slova do tuha.
PS.Těším se na další z těch básní "nahoře":)

Imitaci člověčiny si dovedu představit, dovedu si představit i imitaci básně.
Jen pozor, imitace může kvalitou překonat orginál!

v rohu stojí silueta
imitace člověčiny
za vteřinu bude veta
jak z vinou tak bez neviny

pozdě naslouchati hlasu
když se židle láme v nohách
do zbělených vlasů času
dost místa je na hodinách

Marcone, je cítit, že chceš a nebojíš se psát. O tomhle tématu už bylo napsanejch tolik srághor, že tvůj pokus není zdaleka z těch špatných. Spíš bych řek, dobrá surovina, jen ještě nedomíchaná.

Díky akhantone
Kéž by:-!

nejaka sebevrazda? trochu chmurne tema...

"svojím" spôsobom môžeš písať aj kvalitne ;-)

v pohodě, jsem zvyklej:-D
o nic nejde. Já prostě píšu spíš depky, než pozitiva
A píšu " svým " způsobem.
Nemám problém s přjmat negativní kritiku. Teda spíš, už ne :-D

tak ti nevím, marcone...
ani obsah, ani forma a zpracování mne neoslovilo, tak pouštím na sklo, třeba si své čtenáře najde.