myslím, že jo.Lžu na rovinu.Záleží na úhlu pohledu, pokud to bereš z hlediska pravdy, potom je to vždy ohnuté, pokud je někdo na lež zvyklý....je to rovina

Hele, rozhněvaný mladý muž.
Zarazilo mě:

Lze lhát rovně?

Pocit vzteku, bezmoci a smutku v par pismenkach. Je to o.k.

To byl teda fičák!(promiň, nic přiléhavějšího mě nenapadá).
Text jak práskání bičem se těsně před tím, než se mohl stát příliš patetickým (a tudíž nepřesvědčivým), zlomil do bolesti. Bolesti natolik velké, že by se klidně obešla i bez toho "nekonečně"...

V podstatě souhlasím s JC, čiší z ní vztek, emoce. (Jen o tu věž v Pise jsem trochu zakopla :)

...báseň v afektu,
ano, tak má vypadat, bez zbytečných slovních hříček a metafor

jo, pocitovka jak hrom, rázná, ostrá,
spálil jsi most hlasitým výbuchem,
a po přetížení jakéhokoli druhu(citového i tělesného) je uvolnění nutné
ta poslední věta je jako začátek nového příběhu..

mne sa páči,
pre mňa je tam všetko ako má byť, len slovko nekonečne by som škrtla

mně spíš vadí ten poslední řádek, ale pokud bylo účelem to zakončit kontrastně, povedlo se
on nějak vztek v téhle formě zní archaicky, možná by to pro mne bylo uvěřitelnější, kdyby ses rozjel víc - víc slov, delší básnička
ale stejně se mi to líbí

viem, potreboval si to zo seba dostať, preto si to nechal surové v tretej strofe ... no keby si ju vynechal, nič by to nestratilo na presvedčivosti vyjadrenia zrady v citoch ... myslím ... ))

tohle mě neoslovilo, tak zas někdy příště.