|
Hostů OnLine:
Členů OnLine:
Registrovaných členů:
Právě přihlášení:
|
|
jeden příběh
míjíme se v temnotě zapadlého stánku s cukrovou vatou
pouťové abstrakce našeptávají portmonkám o niternosti otvírání kolidujících drah burčáku
jen jsme se chtěli nerozcházet ale dopadlo vzpomínáním na budoucí samotu
Léta Páně 2012, dne 12.9. věnováno autorem
Marcone
|
|
|
|
|
|

|
|
...když slyším o burčáku, zpozorním! ;-) Báseň ANO!!
|
|
|
|
|
|
|
|

|
|
Je to dobrý, líbí se mi závěr, hlavně ale střed (jenom ty kolidující dráhy burčáku, nemůžu se zbavit dojmu, že to překombinovávají. Ale co já, třeba jsem nedokombinovaná:).
|
|
|
|
|
|
|
|

|
|
páči sa mi
|
|
|
|
|
|
|
|

|
|
něco v tom je, přestavěla jsem si to po svým a zalíbilo se mi v těch střípkách nápadů, co jsem si pro sebe vypreparovala :-) v druhý strofě mi dva poslední řádky připadají trochu na efekt překombinovaný, zašprajcla jsem se v nich a místo čtení mudrovala kudy do toho a za co to čapnout... osobně si myslim, že by to za kousek práce a učesávání, či tuning ještě stálo, vůbec to totiž není zlý.
|
|
|
|