A mi ten obsah připadá naprosto přirozenej, jedno odkud se prodral. Kapku hůř se mi čte forma, páč Jiří tady nastavil laťku dost vysoko, to se holt nedá nic platný.

Myslím, že mám opravdu zdravého ducha i tělo a tahle básnička vyběhla na svět ani nevím jak, nemám totiž ani zkušenosti s opileckými rány - tak že bych přeci jen nebyla úplně v pořádku?/:-) ;-)
Souhlasím s Tvým komentářem a děkuji za něj. Někdy díla stvořená z bolesti duše bývají hodně silná, ale je umění z nich neudělat jen zoufalý křik do ticha... Pro autora mají obrovský význam, ale čtenář to pak hodnotí jinak.

Inspirace děl bývaj mnohdy různé, pokud jsou jimi vlastní prožitky, je to z hlediska autentičnosti či pravdivosti/opravdovosti díla lepší než "pouhý" výplod fantazie...
Jardo, svým komentářem jsem jen chtěl naznačit, že mám radši autory přiměřeně zdravé na duchu (i těle, dá-li pánbůh)... Avšak bolest popsaná ještě zasyrova také nemusí vyznít literárně špatně, umí-li a je-li schopen to autor podat...

Já vskrytu doufal, žes popsala jen nějaké minulé prožitky, že by to byl stav současný jsem ani nepředpokládal; takže pokud se jednalo hlavně o výplod fantazie, je to ještě lepší…

Máš pravdu, opakuje, jen hmotné věci vypadají trochu jinak a ceny nebývají lidové, ale pocity se nemění...

Vpravdě veselé počteníčko, jen ty kastaněty v závěru mě rozesmutnily, můj čas asi ještě nedozrál...
;-)

Podobné pocity jsem kdysi míval po láhvi Dimiatu (0,75 l za 10,50 Kčs tehdy...) Proto na tváři lehký úsměv, hluboký v srdci žal - pak že se vše neopakuje.

Pak tedy, ještě jednou díky.;-)

;-) když zírám bývám okouzlena neb zaujata něčím co stojí za zírání..;-)

Děkuji Rezko, jen doufám, že zíráš v dobrém slova smyslu./:-)

Díky za uvedení a komentář. Jen musím vyloučit, že by šlo o stav mysli, či duše... sama nevím, proč jsem stvořila právě toto, ale kdo zná mou tvorbu od jinud ví, že polohy spíše do smutna a přemýšlení jsou mi blízké i když vnitřní stav tomu neodpovídá.

název jsem četla jako ..zírání času..
a docela mi k té mojí chybě obsah sedí;-)

Výlev trudné mysli se na „na papíře“ jeví snad ještě horší, než tomu bylo ve skutečnosti. Ale nejspíš se mýlím, a pokud ne, svůj vnitřní stav jsi opravdu dobře popsala. Nepravidelný rytmus mi sem sedne a rýmy jsou v takovémhle tematu věcí spíše podružnou...