Hostů OnLine:
Členů OnLine:
Registrovaných členů:
Právě přihlášení:
jako když



jako když holou rukou
do plamene sáhne
ta bolest co přichází
za sebou ještě dvě takové táhne

zas bude hlína sytit tělo těly
cizími
a zmrzlé slunce sotva vstalé
mizí mi …
Léta Páně 2011, dne 2.11. věnováno autorem Doremifa
  
5.4.2013 | 21:44    nana

páčia sa mi tvoje miniatúry... veľmi
18.5.2012 | 7:46    Soňa

mě přijde, že k sobě nějak patří ..obě :)
5.11.2011 | 21:00    rumová

Jak řekla Indigo 'Je dobrá, vážně, ale první strofa lepší než druhá...snad melodií, sama nevím.'
3.11.2011 | 13:15    Doremifa

...ad. rezka - nechtěla bych být vizionářem pro takové situace. Jednou stačilo
ad. Indigo - ta básnička je starší, jenom jsem ji zaznamenala, jak mi vlezla pod pero.
ad. hanele m - ano, tahle podoba v dokonavém tvaru mi nepřekáží. Mohla bych ji rovněž akceptovat pocitově, ale do hlasivek je taková bzikavější.

Děkuju, děvčata, že jste přišly.
2.11.2011 | 18:51    hanele m

mně se zas nakonec cpe "zmizí", jakože taky do budoucna..
2.11.2011 | 18:41    Indigo

Ne že bych nemohla přečíst doslovně, pocítit jak jen čtenář může, ale kdyby verše byly chůze, právě pro tu přesnost, vyvrkla bych si s posledním kotník. Je dobrá, vážně, ale první strofa lepší než druhá...snad melodií, sama nevím.
2.11.2011 | 12:50    rezka

jako když holou rukou
do plamene sáhne
ta bolest co přichází
za sebou ještě dvě takové táhne

Bohunko. Bohunko, Bohunko, že ty máš skrytou kameru na muj život?
uff, děkuju za báseň..
2.11.2011 | 10:07    Doremifa

... Marto, JC seniore, Doto, dík, že jste přišli. Ráda vás vidím.
Je prostě dušičkový čas a nějak se to odráží v naší mysli. Snad tuhle nostalgii a skepsi brzy vystřídá driáčnická zima.
2.11.2011 | 9:00    Dota Slunská

NIterně vyjádřeno „jako když...". Bolest a tíseň, co se zařezává.
2.11.2011 | 8:26    JC senior

... zmrzlé slunce,
už tato dvě slova stačí, abych viděl, co být nemělo.
**
Symbioza poezie s filozofií v hutné miniatuře!
2.11.2011 | 7:25    marta

..usilujem sa posunúť si to do roviny, ktorú zvládnem
takto zaránky a
nejde mi to /nuž, zutekám/