|
Balada o cestách a snech
V té cestě vystojím důlek kde jsem se naposled zastavil kdosi mi předurčil tuhle - nejdu dál, protože nemám cíl. Z podtextu jen výsměch křičí v pochybách, které se neztrácí záblesky z rána jsou ničí - sny v nich pryč táhnou jak vandráci. Kartářka řekla mi - lítost nemůže odvrátit zborcení čekání na příležitost se strachem ze smrti co jde z ní. Pro jiné je život výhra za štěstím cestují ve vlacích osudy složené z výhrad - sny v nich pryč táhnou jak vandráci. Mučení nebude třeba přiznám se bez větších potíží souznění, které jsem hledal přenechám těm, kteří umí žít. Přikrývkou bude mi špína kamení bude mou matrací představy prožívám jinak - sny v nich pryč táhnou jak vandráci. V té cestě vystojím důlek vím, že dav má ze mě legraci můj osud - bludiště z trubek - sny v nich pryč táhnou jak vandráci.
Léta Páně 2011, dne 7.5. věnováno autorem
Mikeyacek
Kategorie: Poezie ostatní
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||






















