Teď je to všude -
jak dehet ulepené, husté, temné.
otázka bude -
je hodně dobrého z tebe ve mně?

Řeknu to asi takhle:
Nikdo si s tebou nehraje.

Šňůry přes vodu jsou naplé
a ruce se pustily okraje.

Je nový přítel -
s kapsami plnými překvapení.
Nebyl, pak přišel -
s nabídkou opustit tyhle stěny.

Lepší je počítat kapky
než se utopit v čekání.

Nic horšího - křižovatky
nepochopených cest a dní.

Co stihne světlo -
krátký vzkaz v obálce na pelesti.
Máš totiž všechno -
každý z nás nemá takové štěstí.

Před námi cesta z lebek
tvůj povoz kupředu drkotá.

Máš totiž všechno - sebe
a všechny bolesti života.