Hostů OnLine:
Členů OnLine:
Registrovaných členů:
Právě přihlášení:
Biochemická depka
Štěpí se atomy
mého těla
exploduji v mohutný pláč
který mi hasí cigaretu
Už nemůžu

Jak chtěla bych
rozptýlit se
mezi molekuly vzduchu
dostat se do tebe
jediným nádechem

Být toxickou zplodinou
chytit se v plicích
blízko srdce
karcinom
co dostane tě na kolena

Mohl bys okusit
život rozdrásaný chemií
Zhluboka inhaluj
dokud tě nezasáhnou
moje emise
Léta Páně 2011, dne 8.6. věnováno autorem Mareritt
  
10.6.2011 | 19:42    Mareritt

@Flávia napsal:

Dobrý návod v závere. Potom už príde láska? Úsmev.
Zaujímavá báseň.


bude muset! :) díky
10.6.2011 | 12:30    Flávia

Dobrý návod v závere. Potom už príde láska? Úsmev.
Zaujímavá báseň.
9.6.2011 | 16:33    Mareritt

děkuju vám všem :)

a k image... vždycky mě bavily věci, které jsou něčím jiné, až divné ... proto se snažím tak nějak tvořit a těší mě, že je to oceněno :)
8.6.2011 | 20:59    Marek

Je v tom náboj a kus sebe, něco do toho dáváš, není to plochý...

Místo růže a trnů jdeš na to přes toxiny vášně a emise silného citu...
8.6.2011 | 20:18    Indigo

A nepřijde mi ani umělá, ani silácká, holčičí dost. To slovo image překvapivě vystihlo možná víc než bych čekala, ale zvykat si jako čtenář nechci. Nicméně jako součást celku bezprostředně přijímám.
8.6.2011 | 19:59    Cinda

nepřeslazená a silná milostná, moc dobrý nápady, z mýho pohledu dobrá věc, plná svíravý touhy po lásce
8.6.2011 | 19:53    j@newe

nádhera... super, skvele obrazy
8.6.2011 | 19:50    newivo

Možná se některým čtenářům (a hlavně čtenářkám) zdá příliš umělá a silácká. Ve spoustě "holčičích" veršů o vztazích tak může působit, ale jen proto, že autorčin styl je velmi svébytný. U Mareritt si zvykám, že je součástí její duše i image.