Procitnul jsem. Posbírala si své věci a odešla z našeho bytu. Proč mě naši nechávají doma samotného? Ani pořádně nevím jak vypadala. Další zářez, další promarněné chvíle, další ze lží, které vytvořily moji osobnost. Tato - s prominutím - píčovina mě napadla tak rok a půl zpátky. Marko tenkrát přišel do šatny a básnil o jeho Ainikki a jejich společném poprvé. Kluci začali přihazovat svoje zážitky a já si uvědomil, že skoro nemám zkušenosti. Bylo mi jasné, že takové rozhovory budou s naším přibývajícím věkem čím dál častěji, tak jsem s tím chtěl něco udělat.
Mohl jsem jim říct: "Já se ve čtrnácti při flašce líbal s klukem a na holky jsem od té chvíle nepomyslel", ale na to jsem byl srab. Tolik jsem se bál, že se na mě budou dívat skrz prsty, že jsem se hned o víkendu ožral a přefiknul první děvče, co mi přišlo pod ruku. Sice byla krásná i fajn, ale své poprvé jsem si představoval jinak. Co už...
Ale tehdy ta flaška... to bylo... nádherné. Předtím jsem chodil s pár holkami a vždycky mi v tom "vztahu" něco chybělo. Neřešil jsem to, bral jsem to tak, že to přijde s věkem. Svým způsobem přišlo... Když jsme se dotkli, jako bych přímo ucítil zlom. Ten zvláštní pocit... nějak jsem věděl, že něco takového s holkou nezažiji...

Abyste dobře chápali, do jakého průseru jsem se dostal, zkusím se vám popsat. První jako ten, na kterého si hraji a pak jako ten, který doopravdy jsem.

Zdravím všechny kočky ;). Jmenuji se Matti. Je mi sedmnáct a bydlím v Espoo. Studuji tady sportovní gympl. Mám zelené oči a světlé vlasy. Jsem celkem vysoký, tělo samý sval. Žiji sportem. Závodně dělám hokej, občas si jdu zahrát tenis, fotbal, street, jezdím na kole, na lyžích, a tak. Poslechnu si každou hudbu, ale nejraději mám tu, na kterou se dá tančit. Neodolám hezké holce a dobrému pití ;). Mým životním cílem je NHL a hromada peněz.
Klasický namachrovaný týpek, který může mít každou, na kterou si ukáže.

Ahoj lidi. Jmenuji se Matti. Je mi sedmnáct a bydlím v Espoo. Mám zelené oči a světlé vlasy. Jsem celkem vysoký a mám sportovní postavu. Závodně hraji hokej, takže na jiné sportování nemám moc čas ani chuť. Sleduji většinu zimních sportů a motosport. Poslechnu si vesměs každou hudbu. Poslední dobou dost poslouchám domácí rockové skupiny. Když chci relaxovat, zalezu si do postele s knížkou. Doufám, že se budu živit hokejem - klidně tady v SM-liize - protože nic jiného neumím. Jsem sice na gymplu, ale nebaví mě to a kašlu na to (za to, že tam ještě jsem vděčím vrozeným schopnostem :D). Záleží mi jenom na tom, abych našel spřízněnou duši a strávil s ní(m) zbytek života.
A nejvíc ze všeho jsem gay. Bohužel jsem si to přiznal celkem pozdě...

Tak ty dva odstavce můžete porovnat a posoudit jak spletitá je ta pavučina lží, ze které se chci vymotat. Vzhledem k mé pochroumané psychice to bude běh na dlouhou trať.
No nic, půjdu ještě spát, když to vydrželo rok a půl, tak teď to počká.