Já jsem ale debil! Už nikdy nebudu chlastat...
Na jednu stranu se mi pořádně zvedlo ego a dělá mi to škodolibou radost, ale Jussi... a celkově. Zase se mi věci začínají vymykat z rukou a zahrávám si s Jussiho důvěrou.
Takže abych vám to popsal...
Tento týden máme prázdniny. S Kimem jsme rozhodli, že musíme rozveselit Katju. Nenapadlo nic lepšího, než jít kalit.

Zavítali jsme do jednoho nového podniku. Všichni jsme se luxusně ztřískali. Nejhorší je, že si to všechno pamatuju.
Z toho množství alkoholu, tance a olizování holek (říkám, že jsem debil, ale byla mezi nimi ta z béčka a víc nechtěla, tak aspoň to se vyřešilo) mi nebylo moc dobře, tak jsem vyšel ven. Celý svět se točil. Posadil jsem se na zídku a přemlouval jsem hlavu, aby přestala bolet a žaludek, aby se nezvedal. Někdo mě chytil za ramena a stoupnul si asi milimetr od mých zad. Krve by se ve mně nedořezal, ale víc než nadskočením jsem nereagoval. Neměl jsem sílu. Ten člověk - byl to muž - mi odhrnul vlasy, olízl ucho a zašeptal:
"Ahoj Matti"
Buď mě zná nebo má štěstí, že šel zrovna na ucho, protože to já taju a neumím odolávat. Jenom jsem se modlil, aby to nebyl nějaký odporný starý úchyl. Přinutil jsem se otočit.
Roztomilá tvářička, dokonalý účes, kde každý vlas má své přesné místo, pronikavé modré oči, zářivý úsměv a malá jizvička na levé straně dolního rtu. Sami. Jeho ústa bych poznal kdykoliv a kdekoliv. Tu jizvu jsem mu udělal já... Nebo já - puk, ale vystřelený mojí hokejkou.
"Ahoj Sami, kde se tu bereš?" překvapením jsem trošičku vystřízlivěl.
"Aale, šel jsem okolo a dostal jsem na tebe chuť"
"No nepovídej"
"Neříkej, že bys mě nechtěl"
"Však neříkám"
To už seděl vedle mě, jemně bral mezi rty kůžičku na mém krku a rozepínal mi poklopec. Byl to podivně vzrušující pocit, vidět zrovna Samiho hlavu ve svém klíně...

Ta noc byla ještě dlouhá. Pro oba to bylo něco nového a bavilo nás to, tak jsme vyzkoušeli všechno možné. Zato probuzení vůbec nebylo příjemné. Ale mohlo to vypadat vtipně.
"Bráško? Ty jsi na kluky?" zazněl přede mnou dětský hlásek. Otevřel jsem oči a stála tam malá holčička. Nechápal jsem z toho a nevybavoval jsem si kde jsem, co tam dělám a jak jsem se tam dostal. Docvaklo mi to, když jsem zjistil, že ta ruka, co mám okolo pasu, je Samiho. Spal jak zabitý. Vyděsil jsem se, protože jsem netušil, co dělat. Co byste v takové situaci řekli pětiletému děvčátku?
"Ehm...ahoj Terhi"
"Kdo jsi?!" zeptala se stroze, jak u výslechu.

"No... já..."
"TERHI?! Co tady děláš?" probral se Sami.
"Maminka říkala, že mě zavedeš k babičce."
"No ty vole ... běž teď prosím k sobě, jo?" Vyhnal Terhi. Poslušně odešla.

"Matti, já si nic nepamatuju"
"Chceš to připomenout?"
"Řekni mi, že jsme spolu nespali"
"A to ti mám lhát?"
Nakonec si s mojí vydatnou pomocí docela povzpomínal.
"Prosím tě, nerozhlašuj to."
"Zasloužil by sis to, za to, jak se ke mně v poslední době chováš."
"Co za to chceš?"
"Minimálně vysvětlení této noci a omluvu za to chování a aby ses se mnou zas normálně bavil"... ale pořád to nevyrovná ten průser, jaký budu mít, až se to dozví Jussi
Sami mi řekl, že měl v hlavě takovou představu už delší dobu ... a jak se napil, tak ji realizoval. Pak se teda omluvil a slíbil přátelství stejné jak dřív.

V koupelně jsem zjistil, že mám na krku výstavní cucflek, který před Jussim nejspíš neutajím. Teoreticky by mu to mohlo být jedno, protože mezi námi nic není, ale vím, že nebude.
Posnídal jsem u nich a vyrazil jsem domů. Cestou jsem zavolal matce, abych jí řekl, kde jsem nocoval. Vynadala mi, proč jsem se neozval včera. Tak jsem jí řekl i to. Víc už se neptala...
Doma jsem pozdravil tetu s Tuomim a natáhnul jsem se do vany.
Doufal jsem, že se třeba rozpustím a nebudu muset nikomu nic vysvětlovat.