Jen ta maličkatá zrníčka kiwi
a slamák s historií prababiček
ohýbaly kresby mé fantazie
do strunných mnohoúhelníků.
Na lehátku ze starých výpletů,
jepičí život podmanivé dočasnosti
krabatil čelo Descartesovi ve skriptech
a mě popichoval modrookou lenivostí.
Z tajených šepotů klenby stromoví
vnímala jsem let okřídlených pavoučků
a sypala do skelnice s malinovkou
vždy jen jeden sáček prožitku...
Léta Páně 2012, dne 10.6. věnováno autorem
Lugilla
|
|
|
|
|
|

|
|
ta vzpomínková zaklínačka opravdu funguje
|
|
|
|
|
|
|
|

|
|
Doto, děkuju za komentář a malý příběh. Cindo, pro mě je lenivost modrooká vždycky v létě v horkém odpoledni, protože taky tak hezky hřeje...;-)
|
|
|
|
|
|
|
|

|
|
Livebete, to je pořádná pochvala, snad nezklamu...:)
|
|
|
|
|
|
|
|

|
|
přistihla jsem se utéhle tvé básně, že se culím na monitor doslova jako primitiv :-D pěknou atmosféru jsi slůvky vykreslila a ten konec je třešnička na dortíku... a víš o čem dumám - jestli je lenivost vážně modrooká ;-)
|
|
|
|
|
|
|
|

|
|
Zavzpomínat si tohle odpoledně mělo skutečně smysl...pro mě určitě, mě to zase vrátilo k jedný „tetě", která bydlela na léto ve starobylý chaloupce na samotě kousek za naší vsí a my když jsme se jako děti toulaly kolem, tak jsme se u ní vždycky zastavily a ona nám udělala báječnou malinovku a vyprávěla nám příběhy ze života (dělávala průvodkyni po Praze a domluvila by se i s Reném). Jo a vždycky měla napečíno. Díky, žes mi nepřímo tuhle skvělou dámu připomněla a já jí teď vzpomínkou zdravím do nebe.
|
|
|
|
|
|
|
|

|
|
další dobrá autorka na Litwebu
|
|
|
|
|
|
|
|

|
|
Marku, Soňo, já ani nevím co říct, jsem ráda, že jste se zastavili...moc mě to potěšilo.
|
|
|
|
|
|
|
|

|
|
Hanele, hlavně že vzpomínky jsou hezké...
|
|
|
|
|
|
|
|

|
|
já sem taky pořád chodím..a chodím sem ke Tvojí básni ráda :)
|
|
|
|
|
|
|
|

|
|
Vracím se sem od rána asi po x - té. vrátka do dětství bez nostalgie, protože takhle si ta vrátka představuju.
|
|
|
|
|
|
|
|

|
|
jj, příjemně nostalgická, taky mi to vyvolalo milé vzpomínky..
|
|
|
|
|
|
|
|

|
|
Sendy, moc mě potěšilo, že se Vám vybavily tak krásné vzpomínky...
|
|
|
|
|
|
|
|

|
|
Normálně mi vyhrkly slzy do očí. Víš proč? Horké léto, prázdniny u babičky na vesnici. Na verandě visel slamák, který jsem si brala, když jsem šla na zahradu trhat jahody. Voněl po všech těch hlavách, které ho nosily přede mnou. Babiččinou, před tím dědečkovou, ještě před tím hlavou mé mámy, když byla v mém věku... Bůh ví, co se s ním stalo. Příjemně's mě ubásnila do vzpomínek. :)
|
|
|
|
|
|
|
|

|
|
sušené prožitky,B-) hele to budu aplikovat na život, akorát je pak rozpráším po větru.. prima poskládaná slůvka v básni, děkuji
|
|
|
|
|
|
|
|

|
|
I když preferuji vázaný verš, tato báseň se vznáší s lehkostí okřídlených pavoučků.
|
|