Cinda: Tak to už teda nevím! Když píšu rozverně, tak je to na škodu a když se přizpůsobím jinšímu stylu, jsem smutné pekari...;~

Hypnos: To zatím neřeš! Jednou taky budeš zkušený, moudrý a vlídný stařík vyjadřující se jaksi více :°;obrazně...

Shpaadyja:
Máš pravdu, Vrchlického balada o Svatém Řehoři a zubrovi to není! Ta je sice dokonalá z versologického hlediska, dokonale symetrická - pokud jde o přízvuky, slabiky ba i délku slov, jenže při ní by i pan kníže Schvarzenberg usnul hned po prvém verši. Když chce člověk zachytit myšlenku a nemá po ruce záznamník...Mé verše jsou tak říkajíc reflexivní poezie okamžiku.
Děláš ze mne bezmála moudrého starce ze Sedni statečných. Jen počkej, až dočteš to, co jsem sem poslal teď...:r

newivo:
Někdy jsem trochu teatrální,
jindy zas moudrost předstírám,
do blogísku fanynky skalní
už též jsem cosi párkrát psal...:)

Zapoměl jsem, že Jarda odboural /asi kvůli mně!;o)/ citace....Takže pro AVI musím vybrat jméno...
Jinak koukám, že tady podle reakcí jsou všichni tak nějak nakloněni spíše truchlivějšímu pohledu na svět, což já se snažím u sebe odbourávat...:yy

hanelle m:
Díky moc! Připomělo mi to radu : "Proti lásce na první pohled je pouze jeden lék. Koukni se ještě jednou, osle!" Teda ne že by to zrovna u mne mělo kýžený účinek...:(

JardaJJ: Ještě zažiješ mockrát, jak dokážu vybočit ze zaběhnutého stylu a napodobit či parodovat jiný...Ale Inča taky jako Ingrid indigová na Poetovi.cz píše jinak...;-)

Marek:
Díky! Ty, na které jsi zvyklý, jsou důsledek mého snažení stát se veskrze pozitivním tvorem. Jenže někdy se člověk nakazí něčím, co si přečte a pokud to zrovna rezonuje s jeho momentálními pocity, pak vznikne něco takového. Je fakt, že když to jeden takhle dostane ze sebe, odlehčí se mu...Někdy ovšem také rád paroduji cizí styly, takže máš na vybranou: buď je to parodie nebo tu stříbřitý ctitel Měsíce nad řekou odhalil svoji druhou tvář...X(

taková už až trochu emo...
ale trochu se liší od tvých předešlých, jen si tak říkám, chlape, ty si v těch smutcích teda umíš rochnit, jen co je pravda...

Však křídla měly rozervána,
krví se zbarvila jich běl

tak tady jsem z toho volajaký zmatený

Z básně hovoří a dýchají moudrost, zkušenost a vlídnost autorovy duše. Jen příliš odlišná metra v jednotlivých slokách, která k sobě jaksi nepasují, mne rušily v požitku téměř dokonalém (ale kdo jsme dokonalý?)...

Do památníčků slečen z 2. B obchodní akademie jsou zejména čtvrtá a pátá sloka jako stvořené. Nebo spíš do jejich růžových blogísků, abychom šli s dobou.

dvakrát jsem se dívala na autora :)
moc se mi to líbí

Koukám, trochu jiná, než jsem u Tebe zvyklý, už podle názvu - padla mi do noty, jsem za tu změnu rád...